Už vás nudí mít každý rok stále stejný vánoční stromeček? Ozdobte si ho letos trochu jinak – světověji!
Aby Ježíšek poznal, kam má naskládat tu horu dárků, musí na něj v pokoji čekat ozdobený stromeček. Co na něj navěsíme, závisí nejen na našem vkusu – každá země a kultura má své zdobící tradice!
Místo jablek koule
Stromky se o Vánocích začnou zdobit zhruba v 16. století a lidé na ně dávají, co je zrovna po ruce. Především ovoce a různé ořechy.
Vypráví se příběh o tom, že v roce 1858 se evropským pěstitelům kvůli suchu moc nedaří, a hrozí tedy, že bude stromek prázdný. Vyřeší to naštěstí sklář z francouzského Goetzenbrucku – vyfoukne první ozdoby ze skla!
Nejoblíbenější jsou od počátku (a dodnes) skleněné koule. Proč zrovna tento tvar? Koule totiž původně mají nahradit jablka, která se z ovocných ozdob používaly nejčastěji. Pro křesťany symbolizují ono biblické jablko, do nějž se zakousli Adam a Eva v ráji.
Kyselá spása
Dáváte přednost zelenině? Pak si dejte na stromek okurku! Zajímavou tradici najdeme hlavně u Němců a Američanů a souvisí prý s příběhem z americké občanské války (1861-1865).
Jeden německo-americký zajatec umírá hladem a vyčerpáním a prosí strážce alespoň o kyselou okurku.
Když ji sní, dodá mu to energii a sílu žít dál!
Jiná historka vypráví o dvou chlapcích, které zavře zlý hostinský do sudu na nakládané okurky, odkud je zachrání svatý Mikuláš.
Možná pravděpodobnější je však teorie o německých sklářích, kteří zkoušejí vyfoukávat různé druhy ovoce, a zrovna okurka se jim vydaří nejlépe!
Dnes si můžete nakládaček, ať už opravdových, nebo těch skleněných, pověsit na stromek klidně celou sadu. Původní tradicí je však jedna jediná. Kdo ji mezi větvemi najde jako první, ten bude v následujícím roce nejšťastnější.
A když soutěží děti, vítěz si může jako první rozbalit vánoční nadílku. Anebo dostane bonusový dárek navíc!
Pavouk, který zachránil Vánoce
O dost smutnější Vánoce však čekají ovdovělou matku z východní Evropy. „Letos stromeček ozdobený nebude, nemáme peníze,“ řekne podle legendy před Štědrým dne svým dětem a jdou spát.
Vše ale vidí pavoučci, kteří se rozhodnou chudé rodině udělat radost a během noci utkají na stromku nádherné pavučiny!
Když se maminka s dětmi ráno probudí, mají obrovskou a radost, a aby si ozdobený stromek lépe prohlédli, roztáhnou závěsy. Jakmile do místnosti proniknou sluneční paprsky a dopadnou na stromek, vlákna pavučiny se promění ve zlato!
Jako poděkování se tedy začnou na stromek věšet ozdoby ve tvaru pavouků, většinou vyrobené z různých korálků. Oblíbené jsou hlavně na Ukrajině. A kdo nevěří příběhu a mamince s dětmi, ozdobné pavoučky přidává jednoduše proto, že přinášejí štěstí.
Ozdoby k nakousnutí
Také vás při rozbalování dárků vždycky přepadne hlad? Vyřeší to jedlé ozdoby! Inspirovat se můžete třeba u Američanů, kteří (hlavně v minulosti) nedají dopustit na řetězy z popcornu.
A není to jen proto, že navlečená zrnka popraskané kukuřice skvěle vypadají. Tradice je spojená hlavě s 50. a 60. lety 20. století, kdy se zdobily stromky v přírodě jedlými věcmi – aby divoká zvířata měla o zimních svátcích něco na přilepšenou.
Pokud popcorn zrovna nemusíte, zavítejte na Vánoce k Nizozemcům. Ti mají totiž plný strom sušenek zvaných kerstkransjes! Jde o kolečka s dírou uprostřed, do které se navleče mašlička na zavěšení.
Kerstkransjes znázorňují malé vánoční věnce, často jsou posypané nasekanými mandlemi nebo polité čokoládou, a pokud vám zachutnají, rozhodně se neupejpejte!
Správné nizozemské hospodyňky jich totiž mají schovanou ještě celou krabici, aby je mohly na stromku doplňovat.
Svátky na jihu? Mušle a umělý sníh
Zatímco my se halíme do kabátů, na vánočních trzích popíjíme za zahřátí horký svařák a tajně doufáme, že na Štědrý den napadne sníh, na jižní polokouli je právě nejteplejší období v roce!
Třeba v Austrálii se o vánoční dovolené můžete válet u moře a sbírat mušle. Ty si pak určitě schovejte a pověste na stromek – právě lastury a ulity různých barev a tvarů tu patří k těm nejtradičnějším ozdobám! Ať už jen tak přírodní, nebo třeba vylepšené perlami.
Podobně slunné Vánoce mají i Brazilci, kterým je však upřímně líto, že se na svátky nedočkají sněhu. Proto na vánoční stromky věší alespoň chomáčky bavlny. Takto odzdobení krasavci v domácnostech či v ulicích vypadají, jako když právě nasněžilo!
Brčka z nebe
Jak si pojistit, aby celý následující rok přinesl bohatou úrodu? Hlavně ve Finsku, případně i ve Švédsku, si nad sváteční stůl nezapomenou pověsit himmeli. Ať už jen tak ze stropu, nebo jako stínítko na lustr.
Menší himmeli (jméno pochází z německého slova „himmel“ – nebe), se věší i na vánoční stromek a poznáte je velmi snadno. Jednoduše jde o prostorové geometrické tvary poskládané z brček.
Původně se používají stébla slámy, dnes klidně sáhněte i po plastových slámkách. Základem vždy bývá tvar diamantu, který je rozšiřován do různých složitějších obrazců.
Své typické vánoční ozdoby si vyrábějí i Norové. Ze dvou kousků papíru či filcové látky poskládají srdíčka, tak, že spodní cíp bude zapletený do mřížky.
Srdíčkům se říká juletrekurv a nejstarší pochází ze sbírky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena (1805-1875).
