Princezna Anna Uherská (1226/1227 – kolem r. 1274) najde roku 1270 azyl na pražském dvoře Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278). Uteče sem před svým bratrem Štěpánem V. S sebou zřejmě odveze i korunu.
Historikové se domnívají, že v minulosti existovaly dvě různé uherské koruny. Jednu odvezla princezna Anna nebo prostě zmizela, druhá se zachovala dodnes a v současnosti je známá jako svatoštěpánská. Její nejstarší část pochází už z doby uherského krále Gejzy I. (asi 1044–1077). Legendami opředený křivý křížek na jejím vrcholu je ale téměř o půl tisíciletí mladší. Zlatníci ho podle názoru odborníků vyrobili někdy kolem roku 1551 a k jeho ohnutí zřejmě došlo při pozdějším poškození.
Závazky panovníků a hrad jako trezor
Francouzský korunovační řád panovníka Ludvíka IX. z poloviny 13. století stanovuje pravidla, kde má arcibiskup v Remeši pomazat nového panovníka – na hlavě, prsou, ramenou, pažích a rukou. Králové se tak zavazují dodržovat mír, věrnost, spravedlnost, bojovat proti kacířům a chránit katolickou církev.
Korunovační klenoty Svaté říše římské, mezi které patří nejenom koruna, žezlo a jablko, ale také svaté kopí, se ukrývají na nejrůznějších místech. V nejstarších dobách se nacházejí obvykle tam, kde císař právě pobývá.
Později, v letech 1246–1298, slouží jako trezor hrad Trifels v Porýní.
Meč sjednotitele a dva ztracené diadémy
Během 13. století vzniká korunovační meč polských králů zvaný Szczerbiec. Zhotovili ho sice už před polovinou století, ale panovnickou insignií se stává teprve v roce 1320 při korunovaci Vladislava I. Lokýtka – vládce, který znovu sjednotil polské území.
Hned dva královské diadémy mizejí ve Francii. První z nich, pocházející ze sklonku vlády Ludvíka VII. (1137–1180), se ztrácí v 16. století. Druhý, zasvěcený králi Ludvíkovi IX. (1226–1270), je naprosto nesmyslně zničen v roce 1793 během francouzské revoluce.
Dar na věčnost i symbol podřízenosti
Velkou hodnotu mají pohřební insignie, které napodobují hlavní královské symboly. Na věčnost je dostává i Přemysl Otakar II. V roce 1296 mu je nechává z pozlaceného stříbra zhotovit jeho syn Václav II. (1271–1305), který zařídí převoz otcových ostatků ze Znojma do Prahy.
V roce 1299 si anglický král Edward I. (1239–1307) nechává u mistra Waltera z Durhamu zhotovit dřevěný korunovační trůn, který se stává symbolem podřízenosti Skotska vůči Anglii. Pod jeho sedadlo panovník totiž nechává vložit kámen ze zničeného trůnu skotských králů ve Scone.