Představte si palác tak obrovský a těžký, že se pod vlastní vahou každým rokem pomalu propadá do země. Nejde o scénu z filmu, ale o skutečnost v rumunské Bukurešti.
Monumentální sídlo, které si nechal vybudovat diktátor Nicolae Ceaușescu na místě zbořené čtvrti, dodnes patří k největším administrativním budovám světa – a k nejvýraznějším symbolům jeho moci.
Ceaușescův palác, jehož rozměry předčí i Cheopsovu pyramidu, ale není jen impozantní stavbou. Je to i připomínka krutého komunistického režimu, který v zemi panoval.
Tento článek vás provede historií jeho vzniku, od zemětřesení, které ho umožnilo, až po jeho dokončení po pádu režimu, a ukáže, jak se z symbolu moci stal symbolem marnosti.
Zrození monstra
Diktátor Nicolae Ceaușescu toužil po něčem monumentálním, po symbolu, který by připomínal jeho absolutní moc. Využil proto příležitost, která se naskytla v březnu 1977, kdy Bukurešť zasáhlo ničivé zemětřesení.
Tato přírodní katastrofa si vyžádala 1424 obětí, tisíce zraněných a zničila celé čtvrti. Ceaușescu nařídil, aby na troskách jedné z nich – čtvrti Dealul Spirii – vyrostl kolosální palác.
Projekt, který byl zpočátku nazván „Dům lidu“ (Casa Poporului), byl svěřen tehdy 28leté architektce Ance Petrescu, která koordinovala práci stovek dalších architektů.
Ambiciózní plán si vyžádal demolici sedmi kilometrů čtverečních města, včetně klášterů, nemocnic a továren. Na stavbě pracovalo od roku 1984 na 20 000 stavebních dělníků a 5000 vojáků, celkově se na ní vystřídalo přes 1,5 milionu lidí.
Stavba probíhala nepřetržitě, ve dne i v noci, aby co nejrychleji vyrostl symbol diktátorovy moci.
Megalomanské rozměry a cena
Ceaușescův palác s 12 nadzemními a 8 podzemními patry se stal třetí největší administrativní budovou na světě.
Se svými rozměry (240 m dlouhý, 270 m široký a 86 m vysoký) je větší než Cheopsova pyramida a drží i rekord v nejtěžší administrativní budově na světě.
Na jeho stavbu bylo spotřebováno neuvěřitelné množství materiálu, včetně milionu tun mramoru, 3500 tun křišťálu a 700 000 tun oceli. To vše v zemi, kde chyběly základní potraviny, elektřina byla na příděl a lidé žili v chudobě.
Diktátor dohlížel na každý detail, dokonce i na velikost schodů ve velkém sále, které si nechal dvakrát přestavět, aby odpovídaly jeho výšce.
Podzemí paláce skrývalo atomový kryt, který měl Ceaușescovi a jeho rodině zajistit přežití v případě jaderné apokalypsy. Z krytu vedlo 20 kilometrů tunelů, které ho spojovaly s nejdůležitějšími vládními budovami.
Tento obrovský projekt stál chudý stát astronomické peníze a přispěl k obrovskému zahraničnímu dluhu a prohloubení nenávisti obyvatel.
Pád diktátora a hořké dědictví
Zatímco se v ostatních zemích sovětského bloku režimy hroutily jako domečky z karet, Ceaușescu tvrdě a bezohledně potlačoval jakékoliv protesty. V prosinci 1989 ale pohár trpělivosti přetekl. V Bukurešti začaly masové protesty.
Ceaușescu uprchl, ale byl zatčen a v rychlém procesu se svou ženou odsouzen a popraven. Nedostavěný palác lidé vydrancovali.
Navzdory svému kontroverznímu původu se palác stal symbolem nového Rumunska. V roce 2006 bylo dokončení celého komplexu vyčísleno na 68 miliard korun.
V současnosti sídlí v jeho ohromných prostorách obě komory rumunského parlamentu, ale i Národní muzeum současného umění.
Nicméně, většina sálů a křídel zůstává nevyužita a prázdná, což je symbolický, i když poněkud smutný, důkaz marnosti diktátorovy megalomanie.
