Tření kamenů o sebe nebo drhnutí dřívek. Začnou létat jiskry, zvedá se dým. Člověk poprvé vykřesá ohnivé plameny. Kdy se to stane? A proč se lidé rozhodnou ovládat oheň? Kvůli zahřátí, nebo protože mají hlad? Takové otázky vědcům stále vrtají hlavou.
Kdybychom se spoléhali pouze na archeologické nálezy, můžeme mít jasno. Nejstarší dochované zbytky kostí a rostlin, které kdysi olízly plameny, najdou badatelé v jihoafrické jeskyni Wonderwerk v oblasti Northern Cape, a také v tamní jeskyni Swartkrans.
Doktor Francesco Berna a jeho tým z Bostonské univerzity v roce 2012 učiní objev, který znamená průlom v pátrání po stopách první jiskry. „Tyto zbytky jsou staré 1 až 1,5 milionu let,“ popisuje výsledky bádání Berna.
První ohniště
Před ním najdou jiní jeho kolegové pozůstatky ohniště v Izraeli, v místě Gesher Benot Ja’akov, jeho stáří se odhaduje na 800 000 let. V těchto dobách lidé objevují oheň spíš pouze lokálně.
„Kdybychom měli hovořit o rozšířeném používání ohně, stává se tak asi 400 000 lety,“ přibližuje Berna, že z této doby už lze najít zbytky ohnišť v Evropě, v Asii i v Africe.
Vše odhalí střeva
Faktický důkaz bychom v ruce tedy měli, experti ale tvrdí, že lidé pravděpodobně začnou oheň používat mnohem dříve.
Paleoantropolog z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku Ian Tattersall (*1945) se nespoléhá na vykopávky, spíš si bere k ruce příručky o biologii. „Zhruba už před 2 miliony let se střeva našeho předka Homo erectus začnou zmenšovat,“ popisuje vědec. „Začal pojídat něco lépe stravitelného,“ naznačuje Tattersall.
Když není oheň, vaří voda
Člověk si potravu musí nějak upravovat a nabízí se vysvětlení, že objevuje první kouzla gastronomie. Ale pozor, to neznamená, že se musí vařit s pomocí ohně. Lidé si mohou jídlo upravit například v horkých termálních pramenech.
Stačí, když spatří nebohé zvíře, jak zakopne, spadne do vařící vody a rázem je z něj chutné maso na hostinu.
Blesk, nebo jiskra?
Dalším místem, kde se najdou poměrně zachovalé ohořelé pozůstatky potravy, je lokalita Koobi Fora na severu Keni. Něco, co zdárně připomíná dávné ohniště, může mít stáří 1,6 milionu let. Nejen stáří, ale i způsob vzniku první jiskry zamotává badatelům hlavy.
„To, že se někde najdou spálené kusy potravy, ještě neznamená, že si člověk něco sám ohříval,“ upozorňuje archeolog Wil Roebroeks (*1955) z Leiden University v Nizozemsku.
Vše odhalí střeva
Přírodní jevy jsou tu podle něj odpradávna, takže se před těmi miliony let klidně může stát, že do stromů uhodí blesk a následný požár spálí vše, i potravu pro lidi. Naši předkové ale tehdy ještě nemusí mít vůbec ponětí, jak ohniště založit.
K jeho názoru se přiklání i archeoložka Paola Villa z Přírodovědeckého muzea univerzity v Coloradu. „Je zapotřebí nálezy pořádně analyzovat, aby se zjistilo, jakým způsobem byly spáleny,“ tvrdí.
