Svět mechanických hlavolamů je fascinující říše, kde se snoubí logika, prostorová představivost a trpělivost. Od starověkých záhad až po moderní technické skvosty, hlavolamy provokují mysl a nabízejí hodiny zábavy i frustrace.

Mezi nimi stojí jeden, který letos slaví své padesátiny a stal se ikonou – Rubikova kostka. Tento fenomén, stvořený maďarským profesorem Ernő Rubikem, nejenže dobyl svět, ale inspiroval i vznik mnoha dalších fascinujících mechanických výzev.

Jak si stojí v porovnání s jinými známými hlavolamy a co ji dělá tak jedinečnou?

Na přelomu 70. let se zrodil hlavolam, který se stal nejprodávanějším produktem na Zemi. Rubikova kostka, tvořená krychlí seskládanou z malých barevných krychliček, dodnes nebyla žádným jiným hlavolamem překonána v popularitě a prodejnosti.

Stále se v jejím skládání soutěží, a to nejen v speedcubingu, kde se hraje o čas, ale i v dalších disciplínách, jako je skládání poslepu či pouze jednou rukou.

Zatímco před čtyřiceti lety trvalo složení kostky téměř 23 sekund, dnešní mistři to zvládnou za pouhé tři.

Maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik, narozený v roce 1944, měl netradiční přístup k výuce.

Místo složitých matematických rovnic předkládal svým studentům hlavolamy, aby u nich rozvíjel logické myšlení a prostorovou představivost. V roce 1974, přesně před padesáti lety, jim poprvé představil svou novou učební pomůcku.

V té době ho jistě ani nenapadlo, že jeho „Magic Cube“ (maďarsky „Bűvös kocka“), kterou vyráběl ručně ze dřeva a gumiček, brzy zachvátí celý svět a stane se nejprodávanějším produktem všech dob.

Rubik přišel na to, že sestrojil hlavolam, až ve chvíli, kdy kostku poprvé zamíchal. Údajně mu první pokus o složení jedné stěny zabral celý měsíc! V roce 1975 si Rubik nechal své dílo patentovat.

Zajímavé je, že téměř identický mechanismus si nechal patentovat ve stejné době i Japonec Terutoši Išigi, jehož vynález je považován za nezávislé znovuobjevení.

Rubikova kostka se stala v Maďarsku vánočním hitem v roce 1977 a o rok později si získala pozornost na budapešťském veletrhu. Následoval export do zahraničí, a právě tehdy hračka dostala od amerického distributora Ideal Toy Corporation oficiální jméno:

Rubikova kostka. Ve Spojených státech se prodávala za 1,99 dolaru, zatímco v Československu vyšla na 50 korun. Zpočátku šlo o podpultové zboží, po kterém byla enormní poptávka.

Začátkem 80. let minulého století se jí na světě prodalo zhruba 160 milionů kusů. Celkově se od svého uvedení na trh v roce 1980 prodalo přes 450 milionů kostek, což z ní činí jednu z nejprodávanějších hraček na světě.

K úspěšnému řešení Rubikovy kostky je potřeba kombinace logiky, zručnosti, zkušeností, prostorové představivosti, fantazie i štěstí. A také touha objevit skryté tajemství předmětu. Rubikova kostka se dokázala probudit zvídavost napříč generacemi.

Lidé dodnes soupeří v tom, kdo ji složí rychleji či za originálnějších podmínek. Máme tak rekordmany, kteří ji složí poslepu, za zády při jízdě na kole, při žonglování, nebo třeba poskládají deset kostek na jeden nádech pod vodou.

Aktuální rekord ve složení kostky je 3,13 sekundy, drží jej Američan Max Park (rok 2023). Český rekord 4,97 sekundy drží Matěj Grohmann.

Úplně nejrychlejší je ale ve skládání robot sestrojený týmem inženýrů z Mitsubishi Electric Corporation. Ten vyřešil hlavolam za pouhých 0,305 sekundy! V rychlosti složení kostky se oficiálně závodí od roku 1982. Na řešení je spousta metod;

se systematickým návodem to zvládne i laik – skládá se jedna vrstva za druhou. Pro speedcubery je ale tohle zdlouhavý postup. Jejich cílem je maximálně snížit počet tahů. Pracují proto s množstvím algoritmů, které je potřeba si zapamatovat.

Závodí se ale právě i na co nejmenší počet tahů. V červenci 2010 počítače dokázaly, že jakoukoliv kombinaci lze vyřešit na 20 otočení – takzvané „Boží číslo“. Kostka má přitom více než 43 kvintilionů (43 252 003 274 489 856 000) možných kombinací.

Kromě Rubikovy kostky existuje celá řada dalších známých mechanických hlavolamů, které prověřují naši mysl:

Hanojská věž: Klasický hlavolam, kde je třeba přesunout několik disků různé velikosti z jednoho sloupce na druhý, přičemž větší disky nesmějí být umístěny na menší.

Rubikův had: Skládá se z 24 rovnoramenných trojúhelníkových plastových hranolů, které jsou střídavě orientovány a seřazeny do řady. Díly se dají libovolně otáčet, ale nelze je od sebe oddělit. Cílem je složit například kouli či jiný geometrický tvar.

Ježek v kleci: Klasický český hlavolam, proslavený sérií knih o Rychlých šípech od Jaroslava Foglara. Spočívá v uvolnění kovového ježka z klece prostřednictvím pečlivého manévrování ostny.

Tangram: Čínská skládačka ze sedmi geometrických dílů (5 trojúhelníků, 1 čtverec a 1 rovnoběžník), které společně tvoří základní čtverec. Cílem je skládat z nich různé tvary, například zvířat či lidí. Existuje nejméně 6500 možných variant.

Pentomino: Skládačka sestavená z dvanácti dílků, z nichž každý je tvořen pěti čtverci. Úkolem je složit z nich různé tvary – obdélníky, čtverce… Tato skládačka se stala inspirací pro počítačovou hru Tetris.

Pyraminx: Trojúhelníkový hlavolam, podobný Rubikově kostce. Je složený z menších trojúhelníkových dílů a je obecně považován za jednodušší než Rubikova kostka.

Soma kostka: Dřevěný hlavolam ze sedmi prostorových dílů. Úkolem je sestavit je do tvaru krychle tak, aby byla zachována šachovnicová textura.

Rubikova kostka inspirovala i umělce, kteří se pustili do „Rubikova kubismu“, kde složené kostky tvoří pixelové obrazy a portréty.

Moderní varianty propojují kostku s chytrými zařízeními a aplikacemi, což umožňuje sledovat tahy, zlepšovat se a hrát v reálném čase proti ostatním.

Mezinárodní organizace World Cube Association (WCA) pořádá oficiální soutěže a stanovuje pravidla pro speedcubing. Rubikova kostka tak zůstává nejen hračkou, ale i předmětem vědeckého zájmu a inspirací pro komunitu po celém světě.

Její padesáté výročí je připomínkou trvalého odkazu Ernő Rubika a jeho geniality, která přinesla radost a výzvu milionům lidí.Šest stran se šesti různými barvami.