Anglicky a francouzsky assassin, italsky assassino, španělsky asesino. Tak podobné jsou si výrazy označující v různých jazycích úkladného vraha. Pro původ tohoto výrazu bychom se museli vrátit do daleké minulosti, přesněji řečeno do 11. století.

Vyznavači šíitské odnože islámu se kolem 10. a 11. století štěpili na mnoho klanů a sekt následujících různé vůdce neboli imámy. Jedním z nich se stal i světoběžník Hasan-i-Sabbáh (1055–1124), který si vyhlédl náročný cíl – oslabit moc konkurenčních sunnitů a prosadit podobu šíitského islámu zvanou ismáílitství.

Vrátil se ze světa do rodné Persie, a když v roce 1090 objevil takřka nedobytnou pevnost Alamút na severozápadě dnešního Íránu, rozhodl se tam usadit. Jak ale mohl jediný člověk dobýt hrad, na který si marně brousily zuby zástupy nepřátel?

Koupím hrad. Zn. levně

Hasan tehdy dokázal, že coby náboženský vůdce a imám je člověk na svém místě. Posádku pevnosti postupně přesvědčil, aby konvertovala k ismáílitství. Nakonec dokázal proniknout dovnitř a od velitele, kterému už nezbyl žádný věrný bojovník, nakonec celý hrad koupil za směšnou částku 3000 dinárů.

To je počátek Hasanova impéria, v němž hlavní roli budou hrát nemilosrdní zabijáci – asasíni.

Smrt musí být všem na očích

Své stoupence si Hasan vybíral pečlivě. Ti nejmoudřejší se stávali vědci, studovali posvátné texty a pak šířili víru. Existovalo ale množství mužů, kteří ji mohli prosazovat pouze jediným způsobem, a to silou.

Celé roky obětovali tvrdému výcviku, dokonale ovládali nejen všechny dostupné zbraně a cizí jazyky, ale také umění taktiky či používání převleků. Hasan této speciální jednotce vštěpoval zásadu preventivních vražd.

Když zabijete nepřátelského vůdce včas, jeho armáda bude oslabena. Jeho muži nejraději vraždili za bílého dne, aby nepřátele co nejvíce zaskočili a odstrašili.

Mongolský vpád

Za svým vůdcem asasíni stáli také proto, že byl ve víře nesmiřitelný nejen k nepřátelům, ale i sám k sobě. Traduje se, že neváhal popravit ani vlastního syna, když porušil jeho zákaz pití alkoholu. Asasíni s vidinou slíbeného ráje byli ochotni jít na smrt, a proto platili za obávané nepřátele.

Hasanovo hnutí zanedlouho ovládalo celou Persii. Síť jeho zhruba tří desítek hradů pokrývala území dnešního Íránu, Afghánistánu a Sýrie. Obávaní asasíni páchali politické vraždy po několik generací i po Hasanově smrti.

Nakonec však přece jen nalezli soupeře nad své síly. Divocí Mongolové během svého vpádu v roce 1256 Alamút dobyli, asasíny povraždili nebo zahnali na útěk.