V poslední době se ve sportu objevuje fenomén nový, nevyzpytatelný a nebezpečný – genový doping. Málokterý vědec si troufne odhadnout, co se stane, když se nějaká laboratoř začne vrtat v genové struktuře.

Zásahy do genů totiž provází nemalé riziko.

Princip této nové metody spočívá v tom, že pomocí viru jako nosiče se do těla zanese informace, která spustí cílenou reakci. Je to jakýsi druh nákazy, která stimuluje chování organismu.

V experimentu se tak už podařilo vyvolat u paviánů zvýšenou tvorbu erytropoetinu, tedy hormonu podporujícího tvorbu červených krvinek. Počet červených krvinek vzrostl tak prudce, že paviány ohrožoval na životě.

Výzkumný tým pensylvánské univerzity pro změnu experimentoval s genem, který má za úkol řídit růst. Vědci ho implantovali do těla laboratorním myším.

Výsledky pokusů vědce překvapily, protože hlodavci získali až o 30 % více svalové hmoty a ke stáří jim svaly neochabovaly, ba naopak, myši zůstávaly stále při síle.

Prvotním cílem podobných výzkumů pochopitelně není vytvořit atletické terminátory, ale pomoci nemocným lidem. Podle mezinárodní antidopingové federace se však masově genový doping rozšíří během velmi krátké doby.

Podle ní je nezbytné uspíšit vývoj detekčních technik, které by genové manipulace odhalily.

„Vsadil bych se, že někdo ve sportovním světě si už dělá obchodní plány, jak těchto poznatků využít,” myslí si Thomas Murray, ředitel americké nezávislé organizace pro etiku v biologii Hastings Center.

Genetický doping může mít spoustu funkcí. Zvýší sílu, odolnost, může působit proti bolesti či rychleji zahojit zranění. Zároveň je velmi těžko odhalitelný.

Dopingoví komisaři by museli získávat vzorky svalové tkáně od sportovců, což se jeví jako poněkud brutální metoda testů. Antidopingové agentury tak zřejmě čekají těžké časy…