Veleúspěšná operní pěvkyně, zdobící naši dvoutisícovou bankovku, trpí depresemi a úzkostmi. Temné stránky své duše se rozhodne řešit příklonem k magii a okultismu. Její zámek ve Stráži nad Nežárkou se stává místem pro spekulace a různé děsivé teorie.

Ke koupi celého zámku ve Stráži nad Nežárkou dochází v roce 1914. Ema Destinnová (1878–1930) na něj utíká s postupem věku čím dál častěji a dá se říci, že na něm i dožívá. Jak to vypadalo v jeho útrobách?

Podle nejděsivějších scénářů se v něm měly nacházet rakve, živí červi i kostlivci.

Rebelka každým coulem

Nápad na koupi nemovitosti se rodí postupně s tím, jak je duše umělkyně rozervanější a rozervanější. Náznaky toho, že má před sebou obecenstvo ne úplně běžnou osobnost, se nedají přehlédnout.

V první třetině 20. století byste jen těžko hledali ženu, která si nechá dobrovolně vytetovat hada, ovíjejícího její nohu. Pro Čechy jde o něco naprosto nepředstavitelného. Ema je ale svá.

Jen málokterý muž s ní vydrží, a navázat pevný a trvalý vztah se tak pěvkyni nedaří. Manželství s důstojníkem letectva Josefem Halsbachem (1898–1955) je nefunkční, přidávají se dluhy a další starosti…

Přirozená záliba v duchařině

Ema Destinnová uniká do světů nadpřirozených sil, začne se zajímat o okultismus a spiritismus. Možná že zájem o magii a posmrtné životy zdědila.

Jeden z jejich domnělých předků, Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, se proslaví v severních Čechách jako „létající doktor“. Má jít o vyhlášeného léčitele z Jizerských hor, jenž v léčbě praktikuje zaříkávání.

Druhým střípkem do mozaiky je pak původní majitel zámku ve Stráži. Šlo o hraběte, jenž se vášnivě zajímal o spiritismus, o čemž svědčí i jeho knihovna, plná tajuplných svazků a okultní literatury.

Ema Destinnová si obzvlášť oblíbí vykládací karty, s jejichž pomocí se snaží předvídat budoucnost.

Kostra Ivan na výletě

Za těmi největšími „perlami“ pak prý stojí umělkyně sama.

„Ve své ložnici pak měla u postele preparovanou lidskou kostru, které říkala Ivánek, a vozila si ji i s sebou na turné,“ je přesvědčen historik František Fürbach, jenž působí v jindřichohradeckém muzeu.

Samotná ložnice byla stylizovaná do černé barvy a kostra Ivana hlídala pěvkyni na všech zastávkách jejích turné.

Některá svědectví dokonce hovoří o kroutících se červech, které šlo nalézt v otevřené rakvi v ložnici zámku, která připomínala spíše pohřební komoru upírů než pohodlné místo pro odpočinek po náročném dni.