V jejích hlubokých očích se ztratí nejeden muž. Ráda toho využívá. Jejího génia ale vyvažují táhlé deprese. Od 17 let je léčí flámy, drogami i sexem.
V cizině ji znají spíš jako femme fatale Franze Kafky, pro Čechy jde o talentovanou novinářku a v neposlední řadě i hrdinku z dob okupace.
Milena Jesenská se narodí 10. srpna 1896 do rodiny čelistního chirurga a budoucího profesora Karlovy univerzity, Jana Jesenského. Jde o vážený rod – vždyť jedním z jejích předků je světoznámý lékař, politik a filozof Ján Jesenský (1566–1621).
Co do inteligence svým předkům Milena ostudu neudělá. Přesto půjde o černou ovci rodiny. Projde si drogovou závislostí i nevázanými románky.
Otec dívku přihlásí na elitní gymnázium Minerva. Stále uvolněnějších mravů dcerky si všímá, ale nechá se ukolébat skvělými studijními výsledky. Milena zatím propadá depresím. Milovaná matka jí umře a despotický otec ji nedokáže nahradit.
Milena se tak toulá po nocích. Kapesné prohraje v kartách nebo propije se staršími přáteli – většinou intelektuální elitou složenou ze spisovatelů, novinářů a filozofů. Deprese zahání drogami.
Krade je u otce v ordinaci! Když zakotví v Cafe Arco, seznámí se s nejlepším přítelem Franze Kafky Maxem Brodem. Potká tu samozřejmě i Kafku, ale nezaujme ji. Zatím.
„Nemá se ke kloudné práci!“ burácí na Milenu otec, když si dívka domů dovede první vážnou známost. Jde o jičínského rodáka Ernsta Pollaka (1886–1947). Je literární kritik a překladatel. Podle Jesenského tedy flákač, navíc Žid a k tomu ještě neumí česky!
Ta největší rána má ale teprve přijít. „Miluju ho a to dítě chci!“ ječí Milena na otce. „Tuhle ostudu nikdy nedovolím!“ vrací Jesenský dceři ještě hlasitěji. Jesenská, tou dobou vysokoškolská studentka medicíny, otěhotní!
Na potrat nakonec půjde, vendetou ale spustí další rebelii. Školu opustí a chce utéct s Pollakem.
Otci dojdou nervy. Dceru nechá zavřít do blázince ve vesničce Bohnice, která se k hlavnímu městu připojí až roku 1922. Lékaři neprotestují, Milena se chová jako anarchistka, je závislá na morfiu. Po osmi měsících mezi bílými plášti Milena balí kufr.
Domů se nevrátí – s milencem zmizí do Vídně! Vztah nakonec skončí fiaskem a Milenina potřeba morfiového opojení je v tu chvíli zpět.
Milena Jesenská má jediné dítě, dcerku Honzu Krejcarovou. Ta zdědí po matce bohémské geny. Pamatuje si ji ovšem jen z dob dětství. Milena neváhá během německé okupace rázovat ulicemi s židovskou hvězdou na znamení solidarity a rozdávat jídlo Židům.
Nacisté se jí odvděčí „převýchovou“ v koncentračním táboře Ravensbrück. Tam dobrovolně pomáhá nemocným. To se jí stane osudným. Nakazí se během epidemie a zemře na selhání ledvin 17. května 1944.
