Může být minulost mladší než současnost? Jasná a jednoduchá věc docela složitá? A pravdou i podivnost, které se nám ani nechce věřit?
Možné je všechno, stačí se na to podívat ze správného úhlu…
Oxfordská univerzita je starší než aztécká civilizace
Na univerzitě v Oxfordu je výuka stále v plném proudu a dodnes je jednou z nejprestižnějších na světě. Aztéckou říši, po níž nám zbyla v Mexiku řada úchvatných staveb, oproti tomu zničí už v 16. století nájezdy Španělů.
Přestože jedno si spojujeme se současností a druhé s minulostí, současnost je tentokrát překvapivě starší! Zatímco výuka v Oxfordu zahájena nejpozději v roce 1096, počátek éry Aztéků se datuje do doby, kdy založili město Teotihuacán. A to bylo až v roce 1325.

Sloni umí zastrašit rakovinu
Někdy se říká, že sloni rakovinu dostat nemohou, To úplně pravda není, ovšem onemocnění kosící lidstvo je u nich vzácné. Mají proti němu tajnou zbraň – gen TP53. Ten sice vlastní i lidé, ale jen ve dvou kopiích. Sloni jich mají asi 38!
Daný gen umí zastavit buňky, které se snaží abnormálně růst a vytvořit nádor. Prostě jim přikáže, aby se zničily, a většinou se to podaří! Podle vědců jde o jasný trik evoluce, který má pomoci slonům přežít. Protože při jejich obrovském množství buněk by je jinak rakovina neminula.
90 % Američanů nosí v peněžence kokain
Co všechno nosíte v peněžence? Hotovost, platební karty, účtenky, fotky, rybí šupiny pro štěstí…? Mnoho Američanů také drogy – přesně kokain!
Ne tedy, že by tam měli schovaný pytlíček s bílým práškem, ale stopy kokainu se dají nalézt až na 90 % dolarových bankovek!
S překvapivým zjištěním přijdou vědci už na konci 20. století. A pozdější výzkumy podobné výsledky potvrdí. Na velkém procentu bankovek se najde kokain také v Kanadě nebo Brazílii, nejméně naopak v Japonsku nebo Číně.
Patrně to ale není tím, že by se jich užívání drogy týkalo méně. Spíš mají jiné metody než šňupání ze srolované bankovky, které známe z amerických filmů.

Země může být žhavější než Slunce
I kdyby bylo Slunce pevné jako jako Země, projít bychom se po něm nemohli. Teplotu až šest tisíc stupňů bychom nepřežili. Na Zemi je v průměru 15 stupňů, takže nám nic nehrozí… Ovšem co kdyby někdo vyvrtal díru do středu planety a my bychom do ní spadli? Pak nás sežehne 5000 až 6000 °C, které panují v zemském jádře!
Kde se takový žár vzal? Z části jde o pozůstatek energie, která vznikla při formování Země, přiživuje ho také permanentní rozpad radioaktivním prvků.
Nejchladnější místa na povrchu Slunce, sluneční skvrny (cca 4000 °C), tedy mohou mít nižší teplotu než Země! Pokud však půjdeme k jádru Slunce, kde je 15 milionů °C, Země nemá šanci.

Přestupný rok není každé čtyři roky
Poslední přestupný rok byl 2024. Příští bude 2028, pak 2032… , je to jasné, přeci každý čtvrtý. Jenže rok 2100 přestupný nebude! Proč?
Ve škole se děti učí, že Země oběhne Slunce za 365,25 dní. Jenže přesněji je to 365,2422 dní, tedy o něco méně. Pokud bychom každé čtyři roky jeden den přičetli, časem by nám letopočet utekl dopředu.
A proto, podle méně známého pravidla, dojde v každém roce končícím na 00 na lámání chleba. Pokud je dělitelný 400, bude přestupný, pokud jen 100, v únoru bude mít dnů 28.
Někdy trochu zapomínané pravidlo 400 platí již od roku 1582, kdy papež Řehoř XIII. (1502–1585) zavedl gregoriánský kalendář.