Svým chmurným zjevem připomínají okřídlené vyslance pekel či stvůry toužící po naší krvi. I proto je jejich existence opředena množstvím legend a pověr.
Většinu dne, a zároveň i života, jsou netopýři ponořeni do říše snů. Denně prospí 17 až 20 hodin. Jelikož mají velmi slabé dolní končetiny, spí za ně zavěšeni hlavou dolů.
Kůstky v jejich nohách se po zavěšení zaklesnou do sebe a drží prsty sevřené bez pomoci svalů. Tak netopýr šetří energii.
Co přes den spánkem zameškají, pak dohánějí v ponurých večerech. Během několika málo hodin jsou schopni podniknout stovky útoků na hmyzí kořist. A že v nočních hodinách není zrovna ideální viditelnost? Pro netopýry žádný problém!
K orientaci v temnotě totiž využívají tzv. echolokace, obdoby radaru či přesněji sonaru, při níž průběžně vydávají série pro nás většinou neslyšitelných výkřiků. Ozvěny těchto signálů je informují o okolním světě s přesností až několika setin milimetru. Zvuky tvoří v hrtanu a vysílají je tlamou nebo čenichem.
Zrak mají s ohledem na velikost očí až překvapivě ostrý. Vidí sice pouze černobíle, ale pro orientaci ve známém terénu nebo pro zjištění intenzity světla je to více než dostačující.
Plavou vzduchem
Jejich hlavní předností při vzdušném rejdění je blanité křídlo natažené mezi ocas, zadní končetiny, tělo a přední končetiny s výrazně prodlouženými prsty, mezi nimiž je tato blána též vypnuta.
Na rozdíl od křídla ptáků, které je silné, zato nepříliš ohebné, dokáže to netopýří velice rychle měnit tvar a umožňuje tak svému majiteli dosáhnout rychlosti 20 až 50 km/h, a hlavně dokonalé přesnosti v manévrování.
Největší aktivitou hýří netopýři od jara do časného podzimu. V mezičase od května do července pak samice vytvářejí samostatné kolonie pro odchov mláďat. Ta přijdou na svět na začátku léta a už za 4 až 5 týdnů jsou schopna letu. Když mají štěstí, dožijí se pak i více než 30 let.
S příchodem zimy čeká hmyzožravé netopýry mírného pásu riskantní výlet na hranici života zvaný hibernace.
Teplotu těla při ní sníží na pouhé 2 až 8 °C a stejně tak zpomalí i dechovou a tepovou frekvenci na několik málo (přesná čísla se liší podle druhu netopýra) úderů za minutu.
