S Mexikem je neodmyslitelně spojena kultura Aztéků. Právě oni dali lidstvu lahodný a pro ně božský nápoj: Xocolatl, tedy čokoládu.

Národ bojovníků přišel do země ve 12. století a roku 1325 vzniklo jejich nejslavnější město Tenochtitlán. Na začátku 16. století zde žilo 300 000 obyvatel.

Aztékové prosluli především jako válečníci. Srdce jejich zajatců obětovali svým bohům – například bohu stvořiteli Quetzalcóatlovi (opeřený had) a bohu Huitzilopochtlimu (v jazyce nahuatl „kolibřík“).

Quetzalcóatl, jehož uctívali i jiná středoamerická etnika (u Mayů se nazýval Kukulcán), dal lidem první zrnka kakaa, ze kterých vznikla zmíněná čokoláda.

Quetzalcoatl, zvaný také „rajský zahradník“, přinesl podle mexické legendy první semena kakaovníku na zemi. Proto švédský botanik Carl Linné nazval v roce 1753 strom kakaovníku Theobroma Cacao – potrava bohů.

Samotná Aztécká říše vznikla roku 1428 z konfederace městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu. 15. století pak znamenalo pro Aztéky rozkvět a jejich říše si podmanila značnou část dnešního Mexika.

Jak však rostla, správní centrum a vládcové měli čím dál tím větší problémy říši spravovat a udržet v chodu. To vše by se ještě dalo při troše snahy a vůle zvládnout, byť mnohé porobené národy toužily po svobodě. Jenže Aztékům se vynořil mocný soupeř: křesťanská Evropa.

Roku 1492 připlouvá Kryštof Kolumbus do Karibiku a za nějakých třicet let zbyly ze slavné říše jen rozvaliny. Její dobývání začalo v roce 1519 a skončilo již o dva roky později.

Většina aztéckých památek byla zničena a skoro všichni Aztékové vyvražděni. Španělé tak získali Mexiko na 300 let.