Na dané riziko upozornila vědecká zpráva vydaná na závěr roku 2020. Na evropském kontinentu se očekává především rozšíření cizích druhů korýšů, ptáků, hmyzu či pavoukovců.

Informovala o tom studie mezinárodního týmu odborníků, mezi nimiž byli také Češi z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR).

Nejedná se však pouze jen o živočichy, jak vyplývá ze studie, nepůvodní rostliny se rovněž budou v Evropě vyskytovat v poměrně hojném počtu.

Proč jsou nebezpeční?

Nepůvodní organismy se rychle množí a postupně obsazují všechna příhodná stanoviště. Tito „vetřelci“ svou přítomností vytlačují jiné, původní druhy rostlin a živočichů, dokonce mohou způsobit jejich vyhynutí, a nahrazují jejich funkci v přírodě.

Jedná se o vážnou celosvětovou hrozbu. Údajně nejstarší zmínka o negativních důsledcích způsobených zavlečením invazního druhu pochází z roku 77 n. l. Událost zaznamenal římský historik Pilnius starší (asi 23-79 n.

l.), podle něj byli římští legionáři vysláni na Baleárské ostrovy, aby tam zastavili invazi králíků z pevniny.

Další obtíží je fakt, že tito nevítaní tvorové nemají v místech, kam jsou zavlečeni, většinou žádné přirozené predátory, není tak nic a nikdo, kdo by přirozeně redukoval jejich počet, velice často tak dochází k přemnožení, které následně musí řešit až člověk, a tím zasahuje do ekosystému.

Lze situaci zachránit?

Vědci se shodují na tom, že Evropu do zhruba 30 let obsadí více než 2500 nepůvodních druhů, je to právě Evropa, kde vědci počítají s největším nárůstem. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 %. Celosvětově se pak jejich počet ve světě zvýší o více než 36 %.

Podle AV ČR úspěšným začleněním do místních společenstev zdomácnělo přes 35 tisíc původně nepůvodních druhů. Značný počet se však nekontrolovatelně šíří a škodí životnímu prostředí, takovým jednotlivcům se říká invazní druh.

Výzkumníci se shodují, že migrace živočichů a rostlin nabývá stále na síle, např. pavoukovci a ptáci expandují do jiných krajů ve srovnání s lety 1960 a 2005 mnohonásobně.

Místy, kromě Evropy, kde se očekává nadstandardní nárůst invazních druhů, jsou oblasti mírného pásma, konkrétně jde o Severní Ameriku a Jižní Ameriku, na druhou stranu u Austrálie se s něčím podobným do budoucna nepočítá.

Odborníci nicméně podotýkají, že by od roku 2022 měla začít platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vytváří rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.

Nahradí „staré známé“

„Navýšení půjde nejspíše na vrub nenápadným příchozím, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši. Nových invazních druhů savců, jako je třeba u nás již usazený mýval, bude naproti tomu jen pár.

Očekává se, že se po celém světě bude zvyšovat zejména počet nepůvodních druhů hmyzu a dalších členovců, jako jsou pavoukovci a korýši – například pro oblasti Asie s mírným klimatem téměř o 120 procent,“ říká vědec z Oddělení ekologie Botanického ústavu AV a spoluautor výzkumu Petr Pyšek.

„Předejít příchodu nových druhů se nám nikdy zcela nepodaří, protože by to znamenalo významné omezení mezinárodního obchodu. Přísnější předpisy a jejich důsledné prosazování by ale mohly do značné míry zpomalit příliv nových druhů.

Takový přístup se už na některých místech světa osvědčil. Evropské předpisy jsou stále poměrně laxní, existuje zde tedy prostor pro nová opatření,“ uvedl další z autorů výzkumu Jan Pergl.