„Mít ptačí mozek“ znamená být hloupý, říká se. V ptačí říši ale nalezneme div ne nejchytřejšího živočicha hned po člověku. Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides) je minimálně nejinteligentnější z veškerého ptactva.
Ptáci jsou vědci obecně podceňováni poměrně dlouho kvůli jejich stavbě mozku. Na rozdíl od savců obaluje ptačí mozek jen velmi tenká mozková kůra, jejíž vyšší podíl u savců stojí za vyšší mírou inteligence. Mozek ptáků si však umí poradit.
Funkci mozkové kůry zde přebírají jiná centra, kupříkladu takzvané žíhané těleso v koncovém mozku. Ptáci tak mohou savcům v lecčems konkurovat.
Originální žebříček
Kanadský profesor Louis Lefebvre vypracuje v 90. letech minulého století žebříček ptáků podle jejich inteligence. Během výzkumu shromažďuje informace z ornitologických časopisů za posledních 70 let.
Dojde k jasnému výsledku – na špici ptačí říše stojí krkavcovití pěvci, kam patří mimo jiné havrani, vrány, kavky nebo sojky.
Vede Nová Kaledonie
Ptáci s vůbec nejvyšší inteligencí si však létají nad ostrovem Nová Kaledonie poblíž Austrálie. Jako jedny z 30 druhů ptáků se vrány novokaledonské naučily pracovat s nástroji.
Vedle primátů jsou však jako jediné schopny dokonce vyrábět nástroje nové inovací těch starých!
Některé nástroje i samy vynalezly, například k vybírání larev ze štěrbin stromů.
To ale není vše. Nejenže si upravují nástroje podle toho, zda jsou „praváci“, nebo „leváci“, vrány novokaledonské dokážou promýšlet své následující činy několik kroků dopředu!
