Dinosauři byli v historii planety Země těmi největšími a nejtěžšími tvory, kteří se pohybovali po jejím povrchu. Jaká další „nej“ se těchto živočichů týkají?

Nejvyšší

Podle vědců nejvyšším a zřejmě i největším suchozemským sauropodním dinosaurem byl Sauroposeidon proteles. Jako první ho objevil v roce 1994 v USA ve státě Oklahoma paleontolog Richard Ciffeli.

Obří dinosaurus dosahoval na délku přes 30 metrů a jeho hlava se pohybovala ve výšce 16 až 18 metrů, přičemž jen krk měřil zhruba 12 metrů. Vědci stále vůbec netuší, jak u takto velkého tvora mohl fungovat krevní oběh.

Největší masožravý

Na území dnešní Afriky, v tamních vodách, se proháněl před asi 112 až 94 miliony let postrach všech tehdejších živočichů – Spinosaurus aegyptiacus.

Fosilie tohoto teropodního dinosaura poprvé objevil v roce 1912 badatel původem z Čech, rakouský amatérský paleontolog Richard Markgraf.

Ačkoliv se způsob jeho života z pohledu odborníků v průběhu let několikrát měnil, dnes se předpokládá, že žil převážně ve vodě.

Nejznámější

Tím nejznámějším dinosaurem vůbec je bezesporu tyranský královský ještěr, konkrétně Tyrannosaurus rex. Tento teropod se tělesnou stavbou řadí mezi nejmohutnější a nejtěžší masožravé dinosaury.

Tyrannosaurus zároveň patří mezi ty vůbec nejvíce prozkoumané dinosaury. Díky neustále novým nálezům kosterních pozůstatků se Tyrannosaurus pravidelně „střídá“ se Spinosaurem na první příčce největších masožravých dinosaurů.

Nejtěžší

S hmotností mezi 126 až 157 tun je považován za nejtěžšího dinosaura Bruhathkayosaurus matleyi, který žil v oblasti dnešní Indie.

Ohledně hmotnosti se jedná spíše o hrubý odhad, jelikož tento živočich není do dnešních dnů příliš známý, výpočty vycházejí z údajů o délce holenní a stehenní kosti, která mohla u tohoto rodu měřit 2 a 3 metry.

Nejmenší

Dle nejnovějších vědeckých expertiz byl tím nejmenším neptačím dinosaurem Anchiornis huxleyi s velikostí mezi 34 a 35 centimetry.

Z vyjádření paleontologů představuje objevení tohoto malého tvora další krok k pochopení evoluce opeřených maniraptorů a prvních ptáků. Vůbec poprvé byl dinosaurus popsán až v roce 2008 čínskými odborníky.

Nejrychlejší

Předpokládá se, že nejrychlejšími známými dinosaury byli takzvaní „pštrosí dinosauři“, jinak také ornitomimidi, kteří se samotným pštrosům podobali, ale mohli běhat mnohem rychleji.

Typickým zástupcem skupiny je severoamerický pozdně křídový druh Struthiomimus altus, který žil přibližně před 77 až 66 miliony lety na území současného západu USA a provincie Alberty v Kanadě.

Nejinteligentnější

Mezi nejinteligentnější dinosaury nepochybně patřili menší teropodi troodontidi a dromeosauridi neboli zástupci skupiny Deinonychosauria. Inteligence dinosaurů byla definována podle encefalizačního kvocientu (EQ).

Rekordní hodnota EQ činí 12,5–13,8 u nedospělého jedince druhu Bambiraptor feinbergi, žijícího na území dnešní Montany v USA před 75 miliony let.

Nejméně inteligentní

Ze známých dinosaurů patří Stegosaurus mezi ty nejznámější, bohužel se však také řadí mezi ty „nejhloupější“. Udává se, že jeho mozek nedosahoval velikosti větší, než je lidská pěst. Záda tohoto dinosaura byla pokryta dvojitou řadou velkých svislých desek.

Podle vědců nebyly desky v optimální poloze pro obranu, a proto se předpokládá, že sloužily k termoregulaci.

Nejozubenější

Největší počet zubů měli s největším počtem tzv. kachnozubí dinosauři, mezi něž se řadí například Hadrosaurus. Hadrosauři měli až 1400 zubů, které se jim seskupovaly do tzv. zubních baterií, které byly dokonale uzpůsobeny ke žvýkání tuhých větví.

Hadrosaurus byl prvním dinosaurem popsaným na území Spojených států amerických, jeho zkameněliny byly objeveny již v roce 1838.

Nejzkreslenější

Filmová sága Jurský park představuje poměrně malého teropodního dinosaura Velociraptora jako vrcholového predátora a dravého zabijáka, pravda je však značně odlišná.

Ve skutečnosti byl dvakrát menší a díky svému opeření představoval spíše dravého ptáka než šupinatého a mrštného ještěra. Výzkum z roku 2020 prokázal, že tito malí teropodi měli velmi dobrý sluch a dokázali díky němu detekovat kořist na velké vzdálenosti.