Celosvětová sociální síť má sdružovat přátele. Někdy ale spojí i velmi podivné dvojice a skupiny. Třeba násilníka s nájemným vrahem nebo pár, který má soudně zakázáno se stýkat.
Přes Facebook se nemusejí domlouvat vždy jen zábavné večírky, ale také zločiny nejtvrdšího kalibru.
1. Vražda kvůli výtkám (2009)
Předehra problémů: Rozvod Adama Manna (29) a Lisy Beverleyové (30) nelze označit za poklidný. Pár spolu má malého syna. Součástí vypořádání je i rozhodnutí, že chlapec zůstane u matky.
Mann s tím vřele souhlasí, má jen jednu připomínku: na syna nechce nic platit.
Co se stalo na Facebooku: Lisa dítě vychovává sama. Úřady se snaží jejího bývalého muže donutit k placení, ale marně. Mann sice pracuje jako šéfkuchař, ale úřadům tvrdí, že je nezaměstnaný.
„Ten chlap je prostě špatný vtip,“ povzdechne si Lisa na Facebooku. Manna tato poznámka rozčílí. Chystá pomstu.
Trestný čin: V září 2009 vtrhne Mann do bytu své bývalé ženy v Plumsteadu jihovýchodně od Londýna. Má s sebou kladivo. Lisu s ním brutálně ubije. Dílo dokončí podříznutím krční tepny. Mrtvé tělo nechá v obývacím pokoji. Tam ho druhý den ráno, 16. září, najde jejich 5letý syn.
Postoj soudu: Chlapec zavolá svému dědovi, otci Lisy Stephenu Beverleymu. Je poučený, že tak se má zachovat, kdyby svou matku, diabetičku, našel v kómatu. Dokázat Mannovi vraždu je pro vyšetřovatele hračka. Soud Manna pošle za katr na 24 let.
Epilog: Mann se marně hájí, že Lisa ho k činu vyprovokovala. „Úmyslně mě na Facebooku znemožnila před mými přáteli. Nemohl jsem jednat jinak, hájil jsem pouze svou čest!“ tvrdí. Žalobce Jeremy Donne je jiného názoru.
„Chybí mu jakákoli sebereflexe. Dosud jsme od něj neslyšeli jediné slovo lítosti,“ zhodnotí Manna.
2. Sebevražda kvůli šikaně (2010)
Předehra problémů: Irka Anne O’Brianová se na podzim 2009 přestěhuje spolu se svými dětmi do USA, konkrétně do státu Massachusetts.
Její dcera Phoebe Princeová (15) začne navštěvovat střední školu South Hadley High School. Přestože jde o krásnou a bezproblémovou dívku, spolužačky si ji neoblíbí.
Co se stalo na Facebooku: Phoebe čelí nejprve slovním urážkám. Nepřátelství proti ní se stupňuje. Facebook je zaplaven sprostými komentáři na její adresu. Phoebe se stává terčem nadávek, pomluv i fyzických útoků.
Její matka se opakovaně obrací na vedení školy s žádostí, ať situaci řeší. Šikana neujde ani dvěma pedagogům a čtyřem studentům z jiných ročníků.
Trestný čin: Návrat ze školy domů 14. ledna 2010 se pro Phoebe stane děsivým zážitkem. Pronásleduje ji auto plné spolužaček. Z okénka jí sprostě nadávají, házejí po ní prázdné plechovky a vykřikují, že je děvka.
Po příchodu domů spáchá Phoebe sebevraždu. Oběsí se nad schodištěm vedoucím do 2. patra jejich domu.
Postoj soudu: Přestože panuje názor, že bezprostředním důvodem sebevraždy byla šikana, za zabití soud nemůže nikoho potrestat.
Čtyři dívky a dva chlapci jsou obviněni z nejrůznějších jiných trestných činů, od stalkingu přes porušování osobní svobody až po násilí. Kvůli jejich nízkému věku je soud ale nemůže výrazně potrestat. Dostanou podmínky.
Epilog: Ani po Phoebině sevevraždě agresoři neutichnou. Na Facebooku se objevují posměšné komentáře na dívčinu adresu. Zákonodárci státu Massachusetts dojdou k závěru, že i facebooková šikana je vážná věc a měla by se tvrdě potírat. Jen pár měsíců po incidentu přijmou novelu, které se říká Phoebin zákon.
3. Kariéra útěkáře (2010)
Předehra problémů: 28letý Craig Lynch z východní Anglie je v létě 2009 přeřazen do vězení Hollesley Bay Prison v Suffolku.
Jde o mírné zařízení a Lynch, kamarády přezdívaný Lazie, se zde připravuje na podmínečné propuštění z původně 7letého trestu za vloupání.
Co se stalo na Facebooku: Jako vězeň v nejlehčím zařízení má Lazie přístup k internetu. Na podzim 2009 tam začne dávat komentáře, ze kterých vyplývá, že si užívá života na svobodě. Zpočátku mu nikdo nevěří.
Jenže na Vánoce zveřejní svou fotku s pečeným krocanem. „Jestli má někdo pochybnosti o mé svobodě, tak tady má důkaz!“ hlásí Lynch.
Trestný čin: Policie se dlouho vyhýbá otázkám, jestli je Lynch opravdu na útěku nebo jde o nějakou inscenaci. Na Facebooku přibývají snímky, kde údajný vězeň kouří jointa nebo se vysmívá policejní práci. Lynchova stránka má 40 000 fanoušků!
To už si policie nemůže nechat líbit. V lednu 2010 Lynche zatýká.
Postoj soudu: 112 dnů strávených na útěku Lynchovi v očích policie na popularitě nepřidá. „Může si být jistý, že soud mu napaří další roky,“ domnívá se suffolský policista John Gummer.
Za pouhý týden je Lynch potrestán soudem ve Woolwichi dalšími 6 měsíci vězení. Bez internetu.
Epilog: Lynchovi jeho opětovné zatčení na popularitě neubere. Prodávají se trička s jeho komentáři. Jeho fanoušci o něm složí píseň. „Všichni znají Ježíše a jeho bratr je Craig,“ zní volný překlad její hlavní myšlenky. Popisuje Lynchovy hrdinské činy, jako jeho pojídání krocana a zálibu v ženách.
4. Pomsta s falešným profilem (2010–2011)
Předehra problémů: Když se na podzim 2009 rozejde policejní vyšetřovatel středního věku Michael Lasalandra se svou přítelkyní, netuší, že si právě zadělal na problém.
Dana Thorntonová (41) z Belleville v New Jersey vymyslí sladkou pomstu. Rozhodne se, že Lasalandru znemožní před jeho kolegy.
Co se stalo na Facebooku: V přesně nezjištěné době vytvoří Thorntonová na internetu falešný profil svého bývalého. Také na Facebooku zřídí stránku s jeho jménem. Začne na ni dávat Lasalandrovy fotografie a vkládá mu do úst smyšlené komentáře.
„Jsem nechutný chlápek s velkou pistolí,“ napíše kupříkladu pod jeho snímek se služební zbraní.
Trestný čin: Lasalandra se stává terčem posměchu. Kdo ho zná jen z internetu, považuje ho za velmi tupé individuum. Lasalandrovi nezbude než podat žalobu na neznámého pachatele pro krádež identity a poškození dobrého jména.
„Krádež identity je něco zcela jiného,“ tvrdí ovšem právní zástupce Dany Richard Roberts.
Postoj soudu: Za krádež identity hrozí Thorntonové až rok a půl za mřížemi. K tomu se přičítá ještě obvinění z dalších trestných činů, jako narušování soukromí či pomluva. Nakonec je žena sice uznána vinou, ale soud je poměrně milosrdný.
Její prohřešek má zahladit 50 hodin veřejně prospěšných prací a psychologický kurz.
Epilog: „Jde o přelomový rozsudek. Je nepochybné, že obžalovaná překročila určitou hranici. Teprve nyní ale soud jasně určil, jak na takový případ pohlížet,“ konstatuje právní odborník na tuto problematiku Jeffrey Pollock.
Spory o to, kde končí právo vyjadřovat svůj názor a začíná pomlouvání, však stále neutichají.
