Domů     Nebezpečné bakterie: Na které antibiotika nestačí?
Nebezpečné bakterie: Na které antibiotika nestačí?
26.11.2015

Za průkopníka antibiotik bývá všeobecně uznáván britský vědec Alexander Fleming. Jeho práce byla vskutku přínosem pro celé lidstvo, ale nové objevy ukazují, že nějakou formu antibiotik pravděpodobně znali již staří Egypťané.

reklama

Ještě na začátku 40. let byla tuberkulóza postrachem lidstva. Flemingův objev penicilinu v roce 1928 a následné práce dalších vědců však zachránily miliony životů. Avšak pozor, bakterie svůj boj ještě zdaleka nevzdaly.

Vždyť už sám Fleming ve svých přednáškách po světě varoval, aby předepisování penicilinu nebylo zneužíváno a aby ho pacient dostal dostatečné množství a po delší dobu.

Právě při nedodržení těchto podmínek totiž už podle Fleminga hrozilo, že si tělo na lék vytvoří rezistenci. Dnes lidé chtějí předepsat tyto léky i při nachlazení a virózách.

Penicilin se začal hromadně vyrábět v roce 1943 a už pár let nato se začali lékaři potýkat s choroboplodnými zárodky, které si vyvinuly vůči tomuto léku odolnost. Tak začal nekonečný závod farmaceutů s rezistentními bakteriemi.

reklama

Vědci vyvíjejí stále nová a nová antibiotika a bakterie se jim znovu a znovu přizpůsobují

Ač je Fleming považován za „otce“ antibiotik, nebyl první, kdo antibakteriální přípravky objevil. V nějaké formě se antibiotika zřejmě používala již ve starém Egyptě, protože v mumiích se našly stopy tetracyklinu.

Ve středověku lidé v některých krajích používali k léčbě hnisavých ran plesnivý chléb.

První krůčky k vývoji antibiotik a k pochopení, jak fungují, učinili až ve druhé polovině 19. století Louis Pasteur a Robert Koch, kteří mimo jiné prokázali, že mikroorganismy jsou příčinou nemocí.

První účinnou zbraň proti infekční nemoci, konkrétně proti syfilidě, objevil v roce 1909 německý lékař Paul Ehrlich.

Jeho lék Salvarsan byl sice ve své době senzací, léčba s ním však byla dlouhodobá, velmi drahá, s řadou nežádoucích účinků a sama účinnost terapie zůstávala omezená.

První látku živočišného původu, která ničí mikroby, popsal v roce 1922 Alexander Fleming a nazval ji lyzozym. Jde o enzym, který je přítomný i v tělních tekutinách, například krevní plazmě, slzách, mateřském mléce či plodové vodě.

V roce 1928 pak Fleming objevil penicilin, který je považován za první systémově použitelné antibiotikum.

reklama
Foto: lafishblog, wikipedia, andregriffiths.files, iran.daily
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz