Slovensko je naším nejbližším státem, jak historicky, tak jazykově. Zajímavý je bezesporu i vývoj slovenské vlajky.

Ve středověku se na Slovensku používala červenobílá vlajka, tedy stejná, jakou má dnes třeba Monako.

Během revolučního roku 1848 tento prapor obohatila modrá barva po vzoru Rusů jako největšího slovanského národa a Chorvatů, kteří stejně jako Slováci žili v uherské části monarchie.

V letech 1938-1939 Slováci zároveň používali jako symbol boje za autonomii v rámci Česko-Slovenska i vlajku červený dvojitý kříž v bílém kruhu na modrém pozadí.

Symbolem Slovenského státu, který byl vazalem vůči německé říši, se stala bílomodročervená vlajka, tedy ta samá, jakou dnes používá Rusko.

Tato vlajka se objevila na náměstích jak v roce 1968, kdy bylo Československo federalizováno, tak i v roce 1989, kdy došlo pádu bolševické diktatury. Záhy po této události se na Slovensku opět rozhořely do té doby doutnající separatistické tendence. Trikolóra se zde objevovala častěji než vlajka federální.

To způsobovalo i komické situace. V roce 1992 se v Bratislavě hrálo utkání MS v ledním hokeji mezi Československem a Ruskem.

Rusko, jak bylo zmíněno, používá naprosto stejnou vlajku jako v té době Slováci, takže ruští hokejisté si na bratislavském kluzišti mohli připadat jak doma. I proto byl později do slovenské vlajky přidán státní znak.

V současnosti tak panslovanské barvy používá Slovensko, Rusko, Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko. Bulharsko modrou barvu nahradilo barvou zelenou.