Místní si ťukají na čelo, co si ten podivín od Krausů zase vymyslel. „Prý kvůli tomu musel probořit kus zdi,“ šeptá jedna ze sousedek. V podomácku vyrobeném stroji se speciálními křídly urazí jen několik metrů, poté tvrdě přistává na zem.

Krkolomně znějící slovo má svůj původ v řečtině, jde o složeninu výrazů pták a křídlo. Ornitoptéry totiž napodobují let za pomocí máváním křídel!

Zakázaný skok z věže

Vynálezci závistivě sledují opeřence, jak lehce operují ve vzduchu. Jedním z prvních průkopníků se stává mnich Eilmer z Malmesbury, jehož počin připomínají záznamy z 11. století. Tehdy ale nejde o ornitoptéru v dnešním významu.

Hozenou rukavici sbírá Leonardo da Vinci (1452-1519), který s tužkou v ústech pošilhává po ptácích. Okamžitě zavrhne myšlenku křídel připevněných k pažím, a tak navrhuje řešení za pomocí kladek a ručních pák.

Ani zdatný vědec ale svým zařízením neudělá díru do světa. Pozornost na sebe strhne v 19. století kovář Manoljo. Sestrojí si vlastní křídla a k testu chce využít věž bělehradské katedrály svatého Michaela archanděla.

Kněží mu to však zakáží, a tak letec skáče ze střechy jiného domu. Skončí v hromadě sněhu.

Pták s motorem

Pořádný rozvoj rozpačitého vynálezu zařídí až průmyslová revoluce, snaží se především inženýři ve Francii. Alphonse Pénaud (1850-1880) například zavádí, jak má typická ornitoptéra vypadat. Na nosník musí být přidělaná speciální křídla.

Jeho radami se řídí kolega Gustave Trouvé (1839-1902), ten dokonce uletí 80 metrů! Pohon mají zprvu na svědomí končetiny, nahradí je pára, kterou následně střídá spalovací motor. S ním pracuje Němec Alexander Lippisch (1894-1976).

Konstruktér se proslaví válečnými letouny, jenže v roce 1929 si připíše rekord. Jeho ornitoptéra s posádkou urazí 300 metrů! Úchvatné numero kazí pouze fakt, že stroj se dostává do vzduchu za pomoci jiného letadla.

Kupí se další pokusy, a tak je zaregistrován kilometrový let, během nějž se vynález udrží ve dvacetimetrové výšce.

Pouze v knihách

Ještě před vypuknutím druhé světové války přebírají štafetu znovu Francouzi. René Riout představí veřejnosti počin jménem Riout 102T Alérion. Nejvíce připomíná vážku a inženýr do ní vkládá veškeré naděje. Vaz mu zlomí testy v aerodynamickém tunelu.

Když se rychlost větru zvýší na 100 kilometrů za hodinu, všechna čtyři křídla se postupně ulomí. Riout už se k opravě nedostane, čáru přes rozpočet mu udělá druhá světová válka, a tak Alérion končí zapomenutý v opuštěné továrně.

A právě tam na něj narazí nadšenci, stroj opraví a v roce 2005 vystaví v muzeu. Ani Československo se bláznivému trendu nevyhne, svou troškou do mlýna přispěje Artur Kraus (1854-1930). Snílek kutí na zámku v Pardubicích.

Když se chce výsledkem pochlubit, zjistí, že neprojde dveřmi, a tak raději probourá zeď. Úspěch se nedostaví, při prvním pokusu se málem zabije. A tak ornitoptéra zůstává spíše záležitostí fikčních světů.

Běžnou formou dopravy se například stává na planetě Arrakis, která se objevuje v sérii Duna od spisovatele Franka Herberta (1920-1986).