Věčný život nemá nikdo z nás, jisté rozdíly tu však panují. Někdo zemře v padesáti, jiný vesele oslaví stovku! Je to nespravedlnost? Nebo máme délku života aspoň trochu ve svých rukou?
Dožijeme se stejného věku jako rodiče? Mohou nám prodloužit život zázračné preparáty? A pokud ne, zachrání vše nezadržitelný pokrok vědy?
Dlouhověkost máme o genech
ANO
Rodiče či prarodiče se dožili požehnaného věku? Jistě tu i vy budete hodně dlouho! Obecně panující představa úplně špatně není. Geny tu jistou roli hrají. Ale pozor, samy na to nestačí!
Vliv genů na dlouhověkost už vědci dávno potvrdili. Nadějný se zdá tajemný gen KLOTHO, pojmenovaný po řecké bohyni osudu, který má podporovat zdravé stárnutí, udržovat správné funkce mozku či regulovat regeneraci buněk.
Kdo má tento gen zmutovaný, kupí se na něj problémy související s přibývajícím věkem! FOXO3 nebo SIRT1 jsou zas spojeny s bojem proti volným radikálům a mají i schopnost opravovat buněčnou strukturu.
Stačí tedy všechny geny zdědit správně a máme vyhráno? Bohužel ne, výzkumy naznačují, že mají vliv na délku našeho života jen z 20 až 30 %! Zbytek je dán kombinací faktorů, které nejsou překvapením – životním prostředím a životním stylem.
Optimisté žijí déle
ANO
Když má někdo pořádný záchvat smíchu, říká se, že si právě prodloužil život o pár let. Že by veselá mysl měla skutečně takovou moc? Pokud vás doprovází celým životem, dokáže divy!
Vědecká studie z roku 2019 nashromáždí údaje od 70 tisíc žen. A dojde k závěru, že větší optimistky se dožily až o 14,9 % vyššího věku! V roce 2022 vědci z Harvardu analyzují data 160 tisíc žen a výsledek je podobný.
Pozitivnější povahy mají vyšší šanci dožít se 90. narozenin. U mužů, i když méně výrazně, se trend projeví také!
Vědci onu záhadu vysvětlují tím, že optimistické myšlení podporuje i správné návyky, jako je cvičení či zdravá strava. Také pomáhá odolávat pokušení kouření či pití alkoholu. Veselejší kopy obecně i lépe snášejí stres.
A že samotný smích je dobrým lékem, je dávno potvrzeno také. Příznivý vliv má proti srdečním chorobám či mrtvici.
Sklenka vína denně prodlužuje život
NE
Přehánět se to nemá. Ale jedna sklenka vína, především červeného, se zdá ideální! Víno obsahuje antioxidant resveratrol, podporující zdraví srdce a cév. Vše ale není tak jednoznačné, jak se zdá!
Na počátku 21. století přijde jedna nizozemská studie s tím, že lidé pijící sklenku vína denně žijí o 5 let déle. A překvapivé to není.
Když v jiném výzkumu vědci z Bostonu rozdělí zkoumané osoby do tří skupin, na abstinenty, příležitostně pijící alkohol a pijící každý den, u třetí skupiny se ukáže menší riziko předčasného úmrtí!
Bližší pohled na data však výsledky mírní. Oni pravidelní „pijáci“ totiž nejsou žádní alkoholici, spíš si denní konzumaci alkoholu zkrátka mohou dovolit. A tím mají často i lepší přístup ke zdravotní péči či zdravějšímu životnímu stylu.
Pravdivost známé rady vědci nepotvrzují! Důkazů je málo, výsledky studií zkreslené. Mnoho lidí například nezůstane u jedné sklenky a dá si další…
Dlouhověkost nám zajistí vitamínové doplňky
NE
Slibují nám to reklamy, samotné názvy vitamínových doplňků v sobě často „dlouhověkost“ ukrývají. Až je někdy těžké neuvěřit. Ovšem žádné pilulky nám dlouhý život zaručit nedovedou!
Ano, vitamíny a potravinové doplňky nám mohou doplnit hladiny potřebných látek v těle. Žádná vědecká studie však nepotvrdila, že by měly vliv na délku života.
U zdravých lidí, kteří mají vyváženou stravu a nedostatkem živin netrpí, k ničemu zázračnému nepomohou!
Jedna americká studie, porovnávající data téměř 400 000 účastníků za dobu 20 let dokonce ukáže opak. U těch, kteří pravidelně komzumují různé doplňky stravy, je předčasná úmrtnost asi o 4 % vyšší!
Možná proto, že ony preparáty častěji užívají lidé, kteří už nějaké potíže mají.
Ženy jsou naprogramovány tak, aby přežily muže
ANO
Odedávna to platí, ženy se dožívají v průměru vyššího věku než muži! Často se to vysvětluje tím, že muži více fyzicky pracují a věnují se nebezpečným činnostem. Ženy žijí zdravěji a více o sebe pečují. Ale stačí to na tak přesvědčivé statistiky? Nejspíš je tu ještě něco navíc…
Začněme hned u DNA. Muži mají v každé buňce jeden chromozom X a jeden Y, ženy mají vždy dva chromozomy X. A právě to může být výhoda! Pokud je na chromozomu X nějaký vadný gen, druhý správný X to může zachránit a vada se neprojeví.
Jisté segmenty chromozomu X navíc ovlivňuji imunitu těla. A mít hned dva, tedy na škodu není!
Roli hrají i hormony. Zatímco u ženského estrogenu byl prokázán ochranný účinek na srdce a krevní oběh, mužský testosteron je naopak spojován s kardiovaskulárními chorobami. A také s rizikovým chováním, které nemusí končit šťastně.
Díky moderní medicíně dnes žijeme déle
ANO, ale…
Kdo se narodil v roce 1960, se měl dle průměru dožít 52 let. Pro narozené o sto let dříve je to jen 40 let. Dnes činí věkový průměr 73 let. Moderní medicína vyléčí nemoci, na které se dříve umíralo, a tak prostě žijeme déle! Tak jednoduché to však není.
Na základě statistik si můžeme představovat, že kdyby se 70letý muž prošel po starém Římě, dívali by se na něj jako na zjevení. Nedívali! První římský císař Augustus (63 př.n. l.–14 n. l.) se dožil bez měsíce 76 let. Manželka řečníka Ciocerona (106–43 př. n.
l.) Terentia (98 př. n. l.–6 n. l.) dokonce 103 let! 40letý muž tehdy rozhodně není starcem. Římský sled úřadů Cursus honorum stanovuje, že konzulem se může stát až člověk starší 43 let!
Očekávaná délka života se od starověku nezměnila, pouze se jí dnes dožije více lidí než dřív. Pokročilá medicína snížila úmrtnost v dětství, našla recept na řadu nemocí, dlouhověkost jako jedinci vám však nezaručí. V tom už opět hraje roli mnoho dalších věcí!
Kdo moc pracuje, míří rychle do hrobu!
NE
Kdo moc pracuje, je stále ve stresu. Méně odpočívá, více vyčerpává tělo i mozek. A často slýchá tuto větu: „Udřeš se k smrti!“ Zdá se to logické. Až na to, že vědecké studie naznačují opak!
Podle knihy The Longevity Project (2011) mají intenzivně pracující dokonce až o 20 % až 30 % nižší riziko předčasného úmrtí. A asi o 11 % pak ti, kteří pracují před odchodem do důchodu o rok déle. Záleží samozřejmě na tom, jakou práci děláme.
Těžká manuální činnost tělo vyčerpá, náročná psychická, kterou ale máme rádi, nám naopak dodává stále smysl života.
Ne náhodou výzkumy potvrzují, že práce pomáhá lidem, kteří prožili nějaké trauma. Anebo že kdo je v práci úspěšný, cítí se šťastnější. A kdo je šťastnější, žije déle…
