Ptáci štěbetají, o kousek dál zurčí potůček. Poklidnou lesní atmosféru záhy protíná výkřik. Místní objevují dvě dětské mrtvoly. Jedna z nich patří Pavlíku Morozovovi, chlapci a aktivnímu komunistovi, který nedávno udal svého otce. Stalin hrůzné vraždy využívá a z Pavlíka se stává mučedník.

Nedemokratické režimy mají rádi smutné osudy mladých lidí. Staví je na piedestal a dělají z nich příklady pro ostatní. Podobné praktiky jsou k vidění v nacistickém Německu či komunistickém Sovětské svaze.

Většina těchto legend je ale upravována tak, aby se hodila do propagandistického krámu.

Práva? Raději nacismus…

Kdo: Horst Wessel

Důvod úmrtí: Vražda

Ideologie: Nacismus

Budoucí pouliční rváč Horst Wessel (1907–1930) pochází z pastorské rodiny. Jeho dětství nenasvědčuje tomu, že se jednou připojí k NSDAP. Po střední škole totiž míří na práva, na univerzitě se však poprvé seznamuje s nacistickou ideologií.

Krátce na to narazí na Josepha Goebbelse (1897–1945), ten v mladíkovi rozezná ideálního adepta. Wessel je nesmírně inteligentní, zároveň se u něj projevují sklony k násilí. Goebbels ho posílá do Vídně, kde má naverbovat nové členy SA.

Soudruzi, pomozte mi!

Svůj úkol splní, záhy se vrací zpět do Berlína. V hlavním městě organizuje pouliční skupinky, které mají útočit na komunistické rivaly. Sám se rvaček neúčasní, protože má poškozenou ruku. Jako školák totiž padá z koně a na několikrát si končetinu zlomí.

V dopoledních hodinách 14. ledna 1930 se dostává do křížku se svou domácí. Elisabeth Salmová ho obviní z neplacení nájmu a chce po mladíkovi, ať okamžitě opustí byt.

Wessel ženě vyhrožuje, ta je však vdovou po jednom komunistickém funkcionáři a zavolá si na pomoc dva soudruhy. Po půl hodině už na Wesselovy dveře klepe potetovaný truhlář Albrecht Höhler (1898–1933) a jeho přítel Erwin Rückert.

Autor nacistické hymny

Nicnetušící Wessel otvírá, protože očekává návštěvu svých souputníků. Téměř ihned mu je hlavou prohnána kulka, nestíhá ani zvednout ruce na obranu. Okamžitě ho převáží do nemocnice, tam po měsíčním boji třiadvacetiletý muž umírá.

Vražda ještě více vyhrotí střety mezi nacisty a komunisty. Wesselův pohřeb, jenž probíhá 1. března 1930, se mění v manifestaci. Zármutek dávají najevo nacističtí pohlaváři, chybí však Adolf Hitler (1889–1945). Důvod spočívá v obavách o jeho bezpečnost.

Prakticky ihned je Wesselův osud zahrnut do propagandistických plánů. Natáčí o něm film, jeho jméno nesou ulice i náměstí. Po nástupu Hitlera k moci promluví sám vůdce u Wesselova hrobu.

„Svědek krve a větší pomník života než je jakýkoliv bronz,“ vyzdvihuje mladíkův odkaz. Z agresivního bitkaře je nakonec hodný studentík, kterého zavraždí zlí komunisté. Význam Wessela podtrhuje fakt, že jedna z jeho básní se stává hymnou NSDAP.

Stalin je víc než rodina

Kdo: Pavlík Morozov

Důvod úmrtí: Vražda

Ideologie: Komunismus

Vesnici Gerasimovku najdeme ve Sverdlovské oblasti. Mezi místní patří i jistý Pavlík Morozov (1918-1932), bosonohý třináctiletý chlapec udivuje sousedy svou zapáleností ke komunistickému režimu. Obdiv ale postupně vystřídá znechucení…

Rodinná tragédie

Zvláštní příběh se začíná psát v roce 1932, Morozov údajně nahlásí svého otce Trofima za to, že padělá dokumenty a pomáhá nepřátelům SSSR. Nešťastník odchází od soudu s desetiletým žalářem, který mu později bude několikrát změněn.

Nálada ve vesnici má však do ideálu daleko. Uprostřed listopadu 1932 objeví náhodný chodec mrtvolu Pavlíka a jeho bratra Feďi. Do Gerasimovky okamžitě přijíždí policie a začíná vyšetřování.

Detektivově ukáží na Morozovovu rodinu, většina z obviněných skončí na popravišti. Lidé z celého Sovětského svazu dokonce píší soudci, aby členy rodiny odsoudil k smrti.

Ve jménu propagandy

Josif Stalin (1878–1953) příležitosti okamžitě využívá a poukazuje na nepřátele režimu. Rodinné vztahy jsou méně důležité než ty stranické. Kult Pavlíka Morozova, podle něhož je dokonce napsána opera, dostává trhliny v 80. letech.

Badatel Jurij Družnikov událost rekonstruuje, mluví s několika pamětníky. Ti hájí Pavlíkova dědečka, který je označen za hlavního podezřelého. Údajně sám organizuje hledání po chlapcích.

Mezi další teorie patří účelová vražda, která má zdiskreditoval kulaky v Gerasimovce. Mnohem méně tajemná je teze, v níž jsou kluci zabiti jejich současníky. Předmětem konfliktu má být ukradená zbraň.

Čínský Mirek Dušín

Kdo: Lei Feng

Důvod úmrtí: Nehoda

Ideologie: Komunismus

Pilný a vzorný občan Lei Feng (1940–1962) nemá v životě moc štěstí. Tatínka mu zabijí Japonci, matka pro změnu páchá sebevraždu, poté co ji sexuálně zneužije hospodář. Chlapec vyrůstá v sirotčincích a svůj zrak upíná k všemocnému Mao Ce-tungovi (1893–1976).

Slavnost neexistujícího vojáka

Okamžitě vstoupí do komunistické mládežnické organizace, kde údajně agituje za Velkého kormidelníka. Krátce nato se mu plní sen a nechá se naverbovat do armády. Dobře rozjetou kariéru ale ukončí bizarní nehoda.

V roce 1962 dvaadvacetiletého muže zabíjí sloup telefonní sítě, do něhož naráží nákladní vůz. Rok po skonu spatří světlo světa Fengův deník, skrze něhož startuje kampaň „Učte se od Lei Fenga!“ Památka je plná propagandistických hesel.

„Chci být nerezovým šroubem v revolučním stroji,“ píše údajný voják. Historici ale Lei Fenga zpochybňují, domnívají se, že deník je falzifikátem. Režim si za jeho existencí stojí, 5. březen se dokonce slaví na jeho počest.

Spekuluje se však o tom, že Mao Ce-tung nechá Lei Fenga vymyslet kvůli pošramocenému renomé po nepodařeném Velkém skoku. I dnes se Feng těší velké oblibě, jsou po něm pojmenována divadla, školy či města.