Skoro by se dalo říct, že se mu lepí smůla na paty. Třikrát zkouší prorazit, jenže snaha pokaždé končí krachem. Nakonec se vrací do rodné Pensylvánie, kde prodává karamelky.
Ani tady příběh nekončí, protože obchodníkův život změní návštěva Chicaga a pohled na stroj vyrábějící čokoládu.
Je dobrá na nervy, po sportu či prostě jen tak. Čokoládu má rád téměř každý. EPOCHA si tentokrát otře sliny a zaměří se na kořeny známých značek, po nichž saháme v obchodech.
Jemnost přes víkend
Značka: Lindt
Země vzniku: Švýcarsko
Celý název společnosti vlastně zní Lindt & Sprüngli a jméno odkazuje k hluboké minulosti. Tehdy jeden výrobce čokolády koupí toho druhého – za 1,5 milionu švýcarských franků!
Tajný recept
David Sprüngli (1776–1862) a jeho syn Rudolf (1816–1897) provozují společně cukrářský obchůdek v centru Curychu. Údajně to jsou právě oni dva, kdo stojí za první tabulkou čokolády v německy mluvící části Švýcarska!
Když Rudolf otevírá druhý podnik, zaslechne zvěsti o jistém Rodolphu Lindtovi (1855–1909) . Tomu se v roce 1879 podaří vytvořit výjimečně jemnou čokoládu. Na vině je tzv. konšování, při němž se čokoláda dlouhodobě míchá a zahřívá.
Lindt údajně stroj zapomene v pátek vypnout a po víkendu je překvapen z výsledku. Rudolf Sprüngli mezitím stárne, a tak podnik rozdělí mezi dva syny.
Johann Rudolf (1847–1926) zodpovídá za továrnu, mladší David Robert (1851–1944) má zase na starost dva obchody v Curychu. První jmenovaný se rozhodne k odvážnému kroku, protože Lindtovi nabídne 1,5 milionu franků za tajný recept a jeho společnost.
Dostává se mu kladné odpovědi. Firma otevírá novou fabriku, tehdy se věnuje pouze hořké čokoládě, na mléčnou variantu přistoupí až v roce 1934.

Třikrát a dost
Značka: Hershey´s
Země vzniku: USA
Čokoládu máme sice spojenou se Švýcarskem, ale také Američané mají svou vlastní značku. V okolí továrny Hershey´s dokonce vzniká město, které dnes obývá na 15 tisíc lidí!
Konec karamelek
Všechno se točí kolem Miltona S. Hersheyho (1857–1945). Jakmile dokončí školu, založí si v roce 1873 obchod s cukrovinkami. Ve Filadelfii mu pšenka nekvete a zkrachuje. Stejný scénář nastává v Chicagu, do třetice ho bankrot postihuje v New Yorku.
Raději se vrací domů do pensylvánského města Lancaster. Tam se mu konečně zadaří, když v roce 1886 prorazí s karamelkami, do nichž přidává mléko. O sedm let později navštíví Světovou výstavu v Chicagu a obdivuje stroj na výrobu čokolády.
„Karamelky jsou jen módní výstřelek, v čokoládě je budoucnost,“ utrousí a na přelomu 19. a 20. století firmu za jeden milion dolarů prodá. Obratem zakládá Hershey´s, které se věnuje výrobě mléčné čokolády.
Hershey postaví v Pensylvánii továrnu, kolem níž vybuduje město. To nese nepřekvapivě jméno Hershey. Kromě toho zakladatel čokoládového byznysu nezapomíná ani na vzdělání a zakládá školy pro sirotky.
Své portfolio v meziválečném období rozšíří ještě o mýdlo s kakaovou příchutí, nakonec se ale vrací zpět k čokoládě a u ní už zůstane.

Fialová kráva
Značka: Milka
Země vzniku: Švýcarsko
Když se někde objeví světlé růžová barva a ozve se zabučení, všem v hlavě okamžitě naskočí Milka! Z hlediska biologie jde o strakatý simentálský skot.
Ze Švýcarska na rakouský trh
„Jemná a ručně vyráběná čokoláda,“ honosí se v roce 1825 cukrář Philippe Suchard (1797–1884) z Neuchâtelu. Později získá mlýn, v němž díky mechanizaci zvládne vyrobit až 30 kilogramů pochutiny denně!
Má své vlastní know-how, protože narozdíl od ostatních přidává do čokolády mléko a díky tomu má úplně jinou chuť. Název Milka bychom tehdy hledali marně, protože ten svět pozná až v roce 1901. Jak už to tak bývá, jde o zkráceninu slov mléko a kakao.
Společnosti v tu dobu vládne Carl Russ (1838–1925). Produkty už tehdy na začátku století balí do obalů s bílou krávou na fialovém pozadí.
Ze Švýcarska si novinka proklestí cestu do Rakouska a zákazníky zaujme limitovanými edicemi – ty se vztahují ke svátkům, a tak na Velikonoce například Milka vyrobí čokoládového králíka.
Kromě fialové barvy se začátkem 70. let 20. století objevuje strakatá kravka, která je dodnes symbolem celé značky. Dnes hraje na trhu prim, ročně se vyrobí na 200 tisíc tun čokolády!
