Celé jeho egyptské jméno zní Chnemchufui, v řecké formě Cheops ale nejslavněji a správně Chufu, což lze přeložit jako „on mě ochraňuje“.

Řeč je o zřejmě jednom z nejdůležitějších panovníků starověkého Egypta, který se na trůnu vyhřívá zřejmě v letech 2509–2483 před Kristem.

Za relativně krátkou dobu stihne nevídané věci: Gízkou plošinu nechá změnit k nepoznání, zahájí stavbu Velké pyramidy, která ponese jeho jméno, a z nikterak významného města Bubastis v deltě řeky Nil v Dolním Egyptě nechá udělat pozdější ráj archeologů.

To samé lze říct o Dendeře a Kuftu. O jeho životě ale nevíme takřka nic.

Dochová se jediná 5centimetrová slonovinová soška. Antický historik Hérodotos z Halikarnássu (asi 484–425 př. n. l.) ho ale líčí jako tyrana, kterému nesejde na životech otroků a v podstatě ani vlastní rodiny. Co je na tom pravdy?

Zrůdné otroctví? Kdepak…

V uličkách proudí živý lidský ruch. U vesnice Nazlet-el Samman stojí městečko o rozloze asi 3 kilometry čtvereční. Má dokonalý zavlažovací systém, vlastní duchovní a skvělý systém zásobování. K Velké pyramidě to tu je, co by kamenem dohodil.

Vykopávky ukážou, že zdejších 20 000 osadníků bylo skutečně pracanty na stavbě velkolepého divu světa, jediného, který se dochová až do dnešních dní.

A že ačkoliv nebyla o pracovní úrazy s fatálními následky zřejmě nouze, zdejší sociální systém rozhodně nefungoval jako krvelačné otroctví líčené Herodotem.

Ostatně, pro svůj lid nechá Chufu vystavět ve Vádí Geráví na východním břehu Nilu první přehradu všech dob. Dlouhá je na 100 metrů a vysoká 14 metrů.

Bývala zlatá?

Chtělo by se říct, že tak stará stavba, jako je Velká pyramida, bude sice fascinující, ale mnoho tajemství už nám nevydá. Opak je pravdou. Dodnes není zcela jasné, jak se tuhle až do 80. let 19. století nejvyšší stavbu světa vlastně podařilo zbudovat.

Pokud by výstavba trvala 20 let, denně by bylo nutné uložit na místo zhruba 800 tun materiálu, což je jakoby měli zdejší pracanti denně přestěhovat 10 000 praček – a to do stále větší výšky. Ta dnes činí 138,8 metru, ale původně to bylo o 9 metrů více.

Zkrátka, pyramida má uraženou špičku – spekuluje se dokonce, že bývala zlatá, a možná byla pozlacená i větší plocha pyramidy. Vytvořená plošina na vršku vede k tomu, že za druhé světové války ční na vrcholu pyramidy protiletecká pozorovatelna!

Víte, že…

…interiér Velké pyramidy strádá náporem 4000 návštěvníků denně, kteří na vše sahají a na zdech se usazují soli z jejich dechu. Mnozí turisté také ryjí do zdiva či na něj čmárají svá jména a památeční vzkazy.