V posledních letech bylo možné pozorovat snahu NASA o obnovení vesmírného programu, jehož cílem je znovu dostat lidskou posádku na povrch Měsíce – mise je nazvána Artemis.

Na oběžné dráze Měsíce bude vybudována stanice Gateway, k níž bude posádky opakovaně dopravovat loď Orion, která bude vynášena raketou SLS.

K prvnímu úspěšnému startu Artemis I došlo už 16. listopadu 2022, ovšem bez živé posádky. Ta se k Měsíci podívá během mise Artemis II až v roce 2024, první lidé pak vystoupí na povrch Měsíce při misi Artemis III v roce 2025.

Přibližně osm minut po startu se vypnou motory RS-25, SLS se oddělí a v cestě bude pokračovat pouze ICPS s Orionem.

Prozatímní kryogenní pohonný stupeň (ICPS)

Přibližně osm minut po startu se vypnou motory RS-25, SLS se oddělí a v cestě bude pokračovat pouze ICPS s Orionem.

Dosavadní pohon převezme po hlavních motorech jejich menší obdoba RL10. Hlavním úkolem tohoto motoru je zrychlit let rakety na takovou úroveň, aby se raketa dostala z dosahu přitažlivosti zemské gravitace a současně nastavila kurz k Měsíci. Po dokončení zážehu se ICPS od velitelského modulu Orion oddělí.

Raketa Orion

Na modul Orion, určený pro lidskou posádku, je napojen servisní modul, který je vybavený 33 motory. Ty budou pohánět kosmickou loď po celou dobu mise, až dokud nebude čas na návrat na Zemi.

Těsně před sestupem se servisní modul odpojí a 12 motorů reakčního řídicího systému přímo na modulu Orion zajistí, aby byla loď správně orientovaná, s tepelným štítem namířeným dolů.

Nosná raketa SLS Block 1B

Výška: 111,3 m

NASA plánuje postavit větší verzi rakety SLS, která zvládne vynést do vesmíru 37 966 kg nákladu včetně lodi Orion a čtyřčlenné posádky.

SLS Block 1:

Nosná raketa SLS Block 1 (Space Launch System)

Výška: 98,15 m

Počáteční konfigurace rakety SLS, která bude použita během prvních tří misí Artemis.

Hlavní stupeň

Hlavní stupeň SLS má primární funkci při vynesení rakety Orion. Přibližně dvě minuty po startu se oddělí pomocné rakety, zatímco hlavní rakety RS-25 budou nadále pokračovat v pohonu Orionu na oběžnou dráhu.

Následně se uvolní aerodynamické kryty, které odkryjí servisní modul, a zažehne se odstřelovací motor, který umožní oddělení Orionu od SLS.

Pomocné motory

Ze stran rakety SLS jsou umístěny dva raketové motory na tuhá paliva. Po zážehu hoří přibližně dvě minuty a poskytují 75 % celkového tahu, kterého je při startu potřeba. Každou sekundu spálí šest tun pohonné látky.

Na odpalovací rampě nesou tyto posilovací motory celou váhu rakety SLS i s palivem. S výškou 54 m a hmotností 726 000 kg na kus se jedná o největší a nejvýkonnější posilovací motory, které kdy byly postaveny pro let do vesmíru.

Všechny mise Artemis by měly startovat ze startovacího komplexu 39B v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Z nedaleko stojícího komplexu 39A před lety startovaly všechny mise Apollo.

Motory RS-25

Celkem čtyři motory RS-25 budou hlavním tahounem rakety SLS, která poslouží při stoupání a překonání přitažlivosti zemské gravitace. Jedná se o zmodernizované motory, které byly dříve využívány během 21 úspěšných letů raketoplánů.

Během každé minuty spotřebují přibližně 4100 hl kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Celkový tah, který jsou schopny vyvinout, je o 15 % vyšší, než jaký měla raketa Saturn V.