Baby Boomers, generace X, mileniálové, zetkaři… Ale také tichá nebo ztracená generace. Přestože toto rozdělení pochází ze zámoří, většina světa je přejala a užívají ho sociologové i marketingoví profíci.
V českých podmínkách však máme také svou specifickou generaci. Napadne vás, která to je?
Pojmenování generací není vždy přímočarý proces. Házet do jednoho pytle všechny, kteří jsou zhruba stejně staří, je navíc relativně nový fenomén. Kdy to vše vlastně začalo?
Nenápadní lidé
Někteří sociální historikové celou věc spojují s knihou I slunce vychází (1926), která je literární prvotinou amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961).
V předmluvě k tomuto dílu se objevuje citace americké literátky Gertrudy Steinové (1874-1946):
„Vy všichni jste ztracená generace.“ Zpětně je takto označována skupina lidí s rokem narození mezi lety 1883 a 1900 a těm, kteří přišli na svět v letech 1901 až 1927, se pro změnu říká největší generace. Kdo přichází po nich?
V roce 1951 vychází v americkém časopisu Time článek, ve kterém se píše, že „Dnešní mladí lidé nepřicházejí s manifesty, nepronáší projevy ani nevylepují plakáty.
Říká se jim proto ‚tichá generace‘.“ Zatímco v 50. letech 20. století se vžije označení tichá generace pro lidi narozené na přelomu 20. a 30. let, nyní se toto pojmenování používá pro ty, jejichž rok narození je mezi lety 1928 až 1945.
Populační vlna
Další generací jsou takzvaní baby boomers. Vše pro ně v USA začíná tehdy, když Úřad pro sčítání lidu začne o letech po druhé světové válce (1946 až 1964) mluvit jako o poválečném baby boomu.
Počet narozených dětí totiž tehdy vzroste z přibližně 3 milionů ročně na více než 4 miliony. Například v roce 1963 upozorňuje americký tisk na „přílivovou vlnu“ zájemců o studium na univerzitách.
V českých podmínkách je můžeme srovnat s generací takzvaných Husákových dětí, narozených v 70. letech 20. století díky politice bývalého režimu, prosazující vysokou porodnost.
Dnes spadají pod mezinárodně používané označení generace X, která získá své jméno podle knihy rozhovorů s teenagery od britských novinářů Jane Deversonové a Charlese Hambletta s názvem Generation X (Generace X) z roku 1964. Tento název se však začne spojovat s konkrétní skupinou lidí až na počátku 90. let, kdy se jím začnou označovat všichni ti, kteří přišli na svět v období mezi roky 1965 a 1980.
Mladí a nejistí?
Když se řekne mileniálové (známí také jako generace Y), pak si můžeme představit skupinu, jejíž nejstarší členové nedávno vstoupili mezi čtyřicátníky (1981-1996).
Protože ti s příchodem nového milénia končí střední školu nebo nastupují na univerzitu a pozornost celého světa se tehdy upírá k příchodu roku 2000, vyplyne pojmenování z těchto okolností.
Narozeným od roku 1997 se dnes říká generace Z, která je pozoruhodná tím, že už od svého příchodu na svět je obklopena internetem.
Označení generací slouží jak k demografickému a sociologickému využití, tak také pro marketingové účely, kde pomáhá lépe zacílit reklamu.
Výjimkou je označení generace sněhových vloček pro lidi narozené zhruba v letech 1995 až 2010, které se pro tyto účely nevyužívá. Pojmenování odkazuje na jejich často zvýšenou citlivost, menší emocionální stabilitu a přesvědčení o své výjimečnosti.
Přichází generace Alfa!
Pozici „nejmladších lidí na světě“, která dosud patřila generaci Z, si zvolna začíná nárokovat nová generace Alfa. Oficiální roky narození této generace jsou stále předmětem diskuze.
Někteří tvrdí, že začínají rokem 2010 (synchronně s tím, kdy byl uveden na trh první iPad) a bude končit v roce 2025. Jiné zdroje jako startovací moment pro tuto skupinu uvádějí rok 2012. V obou případech se tak zatím překrývá s generací Z.