Plasty jsme si kdysi spojovali s pohodlím. Lehká lahev, odolný obal, praktická taška. Dnes se ale jejich mikroskopické zbytky objevují tam, kde bychom je rozhodně čekat nechtěli, a to v lidské krvi. Co to znamená? A jak se tam vlastně dostaly?
Mikroplasty jsou drobné částice plastů menší než pět milimetrů, často však ještě mnohem menší, pouhým okem neviditelné. Vznikají rozpadem větších plastových výrobků nebo se do prostředí uvolňují přímo, například z pneumatik, syntetického oblečení či kosmetiky.
V roce 2022 zveřejnili vědci z Vrije Universiteit Amsterdam průlomovou studii: mikroplasty objevili ve vzorcích lidské krve. Částice polyethylenu, PET i polystyrenu kolovaly krevním řečištěm u většiny testovaných osob.
To znamená jediné, a sice že plastové fragmenty jsou schopné projít z dýchacího nebo trávicího traktu až do oběhu.
Dokonce jsou i v mateřském mléce
Tím ale jejich cesta nekončí. Další výzkumy naznačují, že mikroplasty byly nalezeny také v plicích, játrech, placentě a dokonce i v mateřském mléce.
Studie publikované v časopise Nature Medicine upozorňují na přítomnost plastových částic i v lidských tkáních, včetně cévních stěn. Vědci zkoumají, zda mohou vyvolávat zánětlivé reakce nebo přispívat k civilizačním onemocněním.
Zatím není jasné, jak velké riziko představují, jisté ale je, že nejde o izolovaný jev, nýbrž o globální fenomén.
Cesty jsou různé
Jak se do těla dostávají? Vdechujeme je s prachem, přijímáme potravou i vodou. Byly detekovány v balené i kohoutkové vodě, v mořských plodech, soli i ovzduší velkých měst. Moderní svět je plastem doslova protkán a lidské tělo se stává jeho součástí.
Dobrou zprávou je, že věda postupuje rychle a přináší přesnější metody měření. Téma mikroplastů tak přestává být abstraktní ekologickou hrozbou a stává se otázkou osobního zdraví.
To, co jsme vyrobili, se totiž vrací zpět a to v podobě mikroskopických částic proudících našimi žilami.
