V posledních letech se v online prostoru objevilo nové hnutí, které si říká midsize. Jeho cílem je vnímat kladně svoje tělo, i když úplně neodpovídá ideálům krásy, které preferují dokonalou štíhlost.

Máte pár kilo navíc, což je sice vidět, ale kvůli tomu se váš svět rozhodně nezhroutí.

Termín „midsize,“ tedy střední velikost, v online debatách používají lidé, kteří podle evropské škály většinou oblékají konfekční velikost v rozmezí 40 až 46. Nejsou štíhlí jako proutek, ale zároveň ještě nemají výraznější nadváhu, kterou by museli  řešit.

Takový zlatý střed, ani málo, ani moc. Někdy mohou mít problém najít pěkné a dobře padnoucí oblečení, protože na ně módní průmysl moc nemyslí. Na sociálních sítích proto sdílejí tipy, jak si vybudovat módní styl a posílit sebevědomí.

Podle odborníků vznik tohoto trendu souvisí s tím, že standardy krásy a módní tabulky neodrážejí realitu. Běžná populace vypadá jinak než extrémně štíhlé krásky na přehlídkových molech, většinou spadá právě do midsize kategorie.

Pozitivně vnímat sám sebe 

Midsize hnutí znamená „zlatou střední cestu,“ směr, který prosazuje přijetí vlastního těla bez ohledu na jeho přesnou velikost, tvar nebo vzhled. Vzniklo jako reakce na standardy krásy nastavené často do extrémů.

Jde o odpověď na předsudky, které vysloveně škodí duševnímu zdraví a někdy vedou až k extrémním dietám. Záměrem je přestat idealizovat určitý typ těla a naopak podporovat individuální sebeúctu každého člověka.

Máte trochu větší zadek, širší boky nebo hrudník, plnější ňadra nebo postavu typu jablka místo dokonalých přesýpacích hodin? Na a co, to přece nevadí, protože jste především zajímavá a inspirativní osobnost.

Opačný efekt

Trend staví na příbězích lidí, kteří nejsou ultraštíhlí, ale ostatní je ještě neškatulkují do plus-size módy, tedy nadměrných velikostí. Díky tomu vzniká větší prostor pro rozmanitost v módě i v pohledu na vnímání krásy. Má to ale háček.

Ačkoliv spousta lidí vnímá midsize trend jako pozitivní, někteří odborníci upozorňují na jeho možná úskalí. O jaká jde?

Hodnocení těla podle nějakých parametrů, i těch středních, strká krásu a tělesné rozměry do šablonek a ukazuje prstem na to, co ještě je správné a co už ne. Hnutí  tak naopak může poilovar myšlenky, které původně chtělo zpochybnit. Když se to zkrátka přežene, může to bohužel mít úplně opačný efekt.