Mexická cesta za nezávislostí byla plná dramatických událostí a děsivých poprav. Na počátku 19. století se v Mexiku rozvinulo hnutí za nezávislost, které vedli dva duchovní, Miguel Hidalgo y Costilla a José Maria Morelos y Pavón.
Jejich boj za svobodu a nezávislost inspiroval mnoho dalších a vedl k vytvoření samostatné mexické říše.
Také boj Mexika za nezávislost provázelo několik děsivých poprav…
Na počátku 19. století se v Mexiku pod vlivem francouzských revolučních idejí rozvinulo hnutí za nezávislost, které vedli dva duchovní, Miguel Hidalgo y Costilla a José Maria Morelos y Pavón. Oba byli zajati španělskou mocí a zastřeleni.
Poté se do čela bojů za nezávislost postavil Augustín de Itúrbide. Ten roku 1821 nakrátko vytvořil samostatnou mexickou říši a nechal se prohlásit za císaře. Po nástupu na trůn ale odmítl provést slíbené sociální reformy a zavedl diktaturu.
Po jedenácti měsících svrhla císařství revoluce, vedená liberálem Antoniem Lópezem de Santa Anna, a de Itúrbide odjel do Evropy do exilu. Když se roku 1824 vrátil do Mexika, byl souzen a popraven.
Ve stejném roce byla vyhlášena první mexická ústava, která se opírala o americkou ústavu. Roku 1833 se stal prezidentem de Santa Anna. Na počátku 40. let ale zrušil liberální ústavu z roku 1824 a začal vládnout jako diktátor.
Definitivně byl z úřadu prezidenta svržen až roku 1855 liberální revolucí, která vypukla v Ayutle.
Mexická cesta za nezávislostí byla dlouhá a krvavá, ale nakonec vedla k vytvoření nezávislého státu.
Přestože se Mexiko muselo potýkat s diktaturou a politickými nestabilitami, první mexická ústava z roku 1824 a následné revoluce položily základy moderního mexického státu.
Boj za svobodu a nezávislost, který vedli Miguel Hidalgo y Costilla, José Maria Morelos y Pavón a další, zůstává důležitou součástí mexické historie a identity.
