Kožní znaménka má mnoho z nás, ať už jsou přítomna od narození, nebo se objevila v průběhu času. Vyšetření každého nového znaménka lékařem ovšem není radno zanedbávat – vyvinout se z něj může i kožní rakovina – takzvaný melanom.

Každoročním preventivním vyšetřením u odborníka lze riziková znaménka odhalit včas už v počátečním stadiu. Jejich následným odstraněním se zamezí rizikům a komplikacím.

V pokročilém stadiu je léčba totiž velice obtížná, hrozí metastázy do lymfatických uzlin, mozku či dalších orgánů.

Znaménka na kůži jsou zcela běžnými nezhoubnými kožními útvary. Pacienti je mohou mít od narození, objevit se ale mohou i samovolně v průběhu života. Jejich počet je dán především geneticky. Průměrně má každý člověk na těle a obličeji zhruba kolem dvaceti znamének.

Zvýšená opatrnost je na místě

Zda bychom měli některému znaménku věnovat zvýšenou pozornost, lze snadno určit pomocí „metody ABCDE“, jejíž název je zároveň jednoduchým návodem k samovyšetření. Bod

A (asymetrie) zkoumá, zda je tvar znaménka (ne)souměrný. Symetrické znaménko je ve většině případů neškodné. V případě písmena B (borders – anglicky okraje) by ohraničení nezhoubného znaménka mělo být pravidelné a ostré.

C (colour) se zaměřuje na barvu znaménka – to nezhoubné bude většinou jednobarevné. D (diameter) sleduje průměr útvaru – pokud je větší než 0,5 cm, je potřeba mu věnovat zvýšenou pozornost.

E (evolution neboli vývoj) hodnotí případnou změnu barvy, velikosti či vystoupnutí znaménka, což rovněž může indikovat závažnější problém. Znaménko by také nemělo nikdy bolet či krvácet.

Postupem času se samozřejmě mohou měnit i znaménka, která má pacient na těle již delší dobu.

Nezapomínejte na návštěvu dermatologa

Z některých znamének se totiž může vyklubat i rakovina kůže, takzvaný melanom. Pacienti by proto měli alespoň jednou měsíčně provádět samovyšetření a dle svého kožního fototypu také jednou za rok až dva navštívit dermatologa.

Důležité je rovněž nezapomínat na vhodnou ochranu pokožky před slunečním UV zářením a po letních měsících věnovat zvýšenou pozornost případným změnám na povrchu kůže.

„Vyšetření znamének je zcela bezbolestné a provádí se celoročně. Kontroluje se během něj celý kožní povrch, včetně kštice, plosek a nehtů.

K vyšetření se používá optické zařízení dermatoskop, který prosvítí a zvětší obraz horní vrstvy kůže, a umožní tak lékaři vidět strukturální a barevné změny, které nejsou patrné pouhým okem. Monitoruje se tvar, velikost, barva či ohraničení znaménka.

Vyšetřující lékař rovněž přihlíží k rodinné anamnéze, změně vzhledu znaménka, jeho krvácení či růstu.

Pacient by se na vyšetření neměl dostavit výrazně opálený nebo spálený od sluníčka,” vysvětluje MUDr. Lucie Polák, dermatoložka kliniky Canadian Medical, kde preventivní vyšetření a odstraňování znamének běžně provádějí, a dodává, že právě díky prevenci lze kožní rakovinu odhalit již v počátečních stadiích.

Jeden z nejzhoubnějších typů rakoviny

Maligní melanom je zhoubný nádor kůže, který patří mezi nejnebezpečnější nádory vůbec. Jeho výskyt dlouhodobě narůstá a v České republice se jedná o 6. nejčastější novotvar. Velké nebezpečí melanomu spočívá v časném metastázování do jiných orgánů.

V pozdějších stadiích je proto terapeuticky velice obtížně ovlivnitelný. Pokud se včas neodstraní, může být maligní melanom i smrtelným onemocněním.

„Mezi rizikové skupiny patří zejména pacienti se světlou kůží, se zvýšeným počtem znamének či s rakovinou kůže v rodinné anamnéze. Zvýšené riziko hrozí i pacientům, kteří tráví hodně času na sluníčku nebo navštěvují solária.

Každé spálení kůže možnost vzniku melanomu dále výrazně zvyšuje,” vysvětluje MUDr. Lucie Polák z Canadian Medical.

Odstranění nebezpečných znamének

„Po chirurgickém odstranění zůstává na kůži jizva velikostí odpovídající vyřezávané lézi (znaménku). Záleží na způsobu odstranění. Následně je nutné do zhojení rány omezit sportovní aktivity, bazén, saunu atp.

Po odstranění stehů pacientům doporučujeme tlakové masáže jizvy a fotoprotekci. Postup při zákroku i následné péči o operované místo je vždy individuální dle pacienta, jeho historii koloidního jizvení i tahu kůže v místě rány,” popisuje MUDr. Lucie Polák.