Kolem roku 65 př. n. l. se nedaleko řeckého ostrova Antikythéra potopila loď. Její vrak roku 1900 objevili sběrači mořský hub. Místo se proslavilo zejména nálezem tzv. mechanismu z Antikythéry,

Jde o ozubené soukolí sloužícího k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Třebaže zbytky lodi byly během 20. století zkoumány hned několikrát, nebyly z nich vyloveny všechny cennosti. Roku 2016 byla u vraku nalezena kostra muže.

Řečtí archeologové z expedice, nazvané Návrat na Antikythéru, z roku 2017 se zaměřili na ještě neprobádané části vraku. Nalezli v nich paži pocházející z bronzové sochy.

Pozůstatky plavidla skrývaly ještě minimálně sedm nebo devět bronzových soch. Šlo o vzácný nález, protože ve starověku se totiž bronzové sochy recyklovaly a kov se používal opakovaně. Nalezené artefakty byly luxusního charakteru.

V roce 2022 probíhající podmořský archeologický projekt objevil velkou mramorovou hlavu vousaté mužské postavy, o které se věří, že je součástí sochy Herkula.

Potápěči také nalezli mramorový podstavec s dolními nohami další sochy, dva lidské zuby a několik kusů vybavení nákladní lodi.

Cestoval předmět k novému majiteli?

Vědci si nejsou jisti, proč byl zvláštní mechanismus, tedy zařízení ke sledování pohybů Slunce, Měsíce a pěti planet, vlastně na lodi na důležitém místě.

„Nebyl to objekt, který by člověk náhodně vystavil riziku cestování,“ napsal A. Jones ve své knize o objevu.

I když podle něho tento mechanismus nemusel být jedinečným zařízením, jistě by to bylo něco se značnou hodnotou.

Jednou z možností je, že technik převážel zařízení k jeho zamýšlenému majiteli, napsal Jones a poznamenal, že bouře pravděpodobně způsobila, že se loď potopila a strhla s sebou i mechanismus.

Záhada datumu

Odborníci si také nejsou jistí, kdy mechanismus začal fungovat.  Výzkum publikovaný v březnu 2022 na serveru arXiv navrhl datum 22. prosinec 178 př. n. l.

Vědci si všimli, že v tento den došlo k zatmění Měsíce, po kterém následoval zimní slunovrat a poté festival zasvěcený bohyni Isis.

I když byla Isis egyptskou bohyní, ale byla v té době v Řecku vysoce ceněna.

Jiné týmy vědců však navrhly 12. květen 204 př. n. l. jako nejpravděpodobnější datum s tím, že v tento den by bylo v Řecku viditelné zatmění Měsíce a že toto datum je blíže Archimédovu životu.

Je možné, že on nebo někdo, kdo pracoval v jeho dílně, mohl toto zařízení sestrojit.