Kudy se prožene vojsko, tam za sebou zanechá nesmazatelné stopy. A pokud se jedná o letecké útoky na významná města, jsou následky zcela katastrofální.

Ačkoliv někdejší československá metropole nezažila kobercové zničující nálety podobně, jako největší sídla Japonska a Německa, i tak nějaký ten šrám utržila.

Nálet na Prahu, ke kterému dojde 14. února 1945, je důsledkem chyby v navigaci pilotů amerického letectva. Bombardéry se mají účastnit útoku na Drážďany, ale kvůli špatným podmínkám si města spletou.

Bombardování omylem

Celkem 62 letounů tak na české hlavní město svrhne kolem 250 bomb, a to přímo do obytných zón. Zasaženy tak jsou Radlice, Vyšehrad, Zlíchov, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Vršovice a Pankrác. Je zabito 701 lidí a dalších 1184 jich je zraněno.

Bez střechy nad hlavou zůstane 11 000 Pražanů. Mezi oběťmi jsou výhradně civilisté. Zasaženy jsou téměř jen obytné budovy, žádné průmyslové, které by mohli využít okupanti.

Tato tragická událost je pozdějším komunistickým režimem s oblibou používána jako prostředek protiamerické propagandy.

Emauzská klenba míří k zemi

Během náletu je zničeno mnoho domů a také některé významné budovy. Velkou újmu utrpí například Emauzský klášter. Dopadnou na něj celkem tři zápalné pumy, které zničí obě gotické věže a kostelní klenba se ze dvou třetin zřítí.

Gotické budovy vyhoří od horních pater až po přízemí. Areál je opraven až v 50. letech.

Faustův dům a synagoga na Vinohradech

Dalším poškozeným domem je také Faustův dům na Karlově náměstí nebo vinohradská synagoga. Na tu spadne bomba a posléze přítomní Němci úmyslně brání uhašení vzniklého požáru.

Přestože poškození nebylo velké a budova by mohla být snadno opravena a využívána, neměl komunistický režim po válce o její obnovu zájem, a tak byla nakonec v roce 1951 stržena. Na jejím místě dnes stojí základní škola Sázavská.

Zkoušená radnice

Ačkoli k tomu nedojde během bombardování, druhá světová válka má také velký vliv na podobu Staroměstského náměstí v Praze. Během Pražského povstání totiž v budově Staroměstské radnice sídlí ústředí protifašistického odboje.

V jejím okolí probíhají boje mezi povstalci a německou armádou, což vede k tomu, že je budova zapálena. Její novogotické křídlo požár natolik poškodí, že zůstanou stát pouze obvodové zdi. Těžké škody utrpí také věž i samotný orloj.

V průběhu druhé poloviny 20. století je vypsáno několik soutěží, které mají pomoci navrhnout, jak poškozenou část radnice nahradit. Nakonec je však novogotické křídlo odstraněno a na jeho místě je dnes park.