Z lidského oka dokáže lékař vyčíst velmi mnoho. Dokonce umí odhalit mnohé zdravotní problémy skryté, jako například nádor mozku, nedostatečně léčený vysoký krevní tlak či cukrovku. I samotné oko ale může trpět nejrůznějšími onemocněními.
Krátkozrakost nebo zánět spojivek zná každý z nás. Existují ale vady, o kterých se tolik nemluví. Jak nebezpečné jsou?
Astigmatismus: Bolest hlavy a rozostřené vidění
Příznaky: Mhouříte oči a nakláníte hlavu, až vás z toho bolí i za krkem, ale stejně pořád nevidíte ostře?
Vidíte zkresleně tvary i křivky, nedaří se vám rozpoznat detaily v dálce ani na blízko nebo od sebe nerozeznáte sobě podobná písmena ani znaky? Míváte současně často i bolesti hlavy? Pak s největší pravděpodobností trpíte astigmatismem. Tato nemoc se většinou vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.
Jak vzniká: Většinou v prvním roce života. Může být ale diagnostikován až v dospělosti, nejčastěji v souvislosti s úrazem, operací rohovky nebo při zjištění některých očních onemocněních.
Jak se léčí: Pacientům pomáhají speciální brýlová skla a kontaktní čočky. Provádí se také laserová operace, která nepravidelné zakřivení rohovky odstraní.
Nejmodernější metodou je aplikace nitrooční čočky, která vadu koriguje zevnitř oka.
Šedý zákal: Hlavní příčina slepoty v rozvojových zemích
Příznaky: Způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem.
Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí, a je nutné ji operativně vyměnit.
Jak vzniká: Většinou se objevuje u starších osob (nejčastěji nad 60 let), ale i u diabetiků, po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním některých léků (zejména kortikosteroidů).
Riziko vzniku zvyšuje také vystavení očí ultrafialovému záření, a to jak ze slunečního záření, tak např. ze solária.
Jak se léčí: Nahrazením zakalené lidské čočky tenkou umělou čočkou. I přes pokročilou moderní léčbu je ale šedý zákal i dnes stále ještě jednou z hlavních příčin slepoty v rozvojových zemích.
Celosvětově je zodpovědný za 48 % případů slepoty v dospělosti (okolo 18 milionů lidí).
Zelený zákal: Nelze jej nikdy úplně vyléčit!
Příznaky: Nejzákeřnější na této nemoci je fakt, že nastupuje bez příznaků. Počínající onemocnění tak může odhalit pouze podrobné lékařské vyšetření.
Právě riziko zeleného zákalu je jedním z nejvýznamnějších důvodů pro pravidelné preventivní prohlídky u očního lékaře.
Teprve když se zákal rozvine, dochází k výpadkům zorného pole, později ke zřetelným poruchám periferního vidění a rozmazanosti okrajů zorného pole. V tom okamžiku většinou pacienti přicházejí k lékaři, na léčbu je však již poměrně pozdě.
Jak vzniká: Zvýšeným nitroočním tlakem a následnou postupnou degenerací zrakového nervu.
Příčin zvýšení nitroočního tlaku a vzniku zeleného zákalu může být mnoho – od infekce přes poruchu tvorby nitrooční tekutiny až po ucpání odtokových kanálků pro tuto tekutinu. Pokud se zelený zákal nezačne včas léčit, může dojít i k oslepnutí!
Jak se léčí: Bohužel jej nelze nikdy úplně vyléčit, poškození zrakového nervu je trvalé. Léčbou je ale možné zabránit dalšímu zhoršování zraku.
U začínajícího zeleného zákalu postačí aplikovat oční kapky, které snižují nitrooční tlak (buď snížením tvorby nitrooční tekutiny, nebo zlepšením jejího odtoku). U těžších případů se provádějí operace za účelem otevření a rozšíření těchto kanálků.
Diabetická retinopatie: Velké riziko pro cukrovkáře!
Příznaky: Počáteční příznaky jsou nenápadné, proto je třeba u rizikových stavů (diabetes) provádět vyšetření očního pozadí.
Jak vzniká: Nadměrné množství cukru (glukózy) v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, kterými je protkaná sítnice. Tím může dojít až k jejímu odchlípení.
Tento stav může vést až k oslepnutí, proto je nutné chodit na pravidelné kontroly k očnímu lékaři.
Jak se léčí: Laserová operace může tuto vadu zpomalit nebo stabilizovat. Pomáhá také léčba a stabilizace cukrovky, která tuto nemoc vyvolává.
Makulární degenerace: Nejčastější příčina slepoty ve vyspělých zemích
Příznaky: Jedná se o velice závažné onemocnění sítnice, které je současně vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. K hlavním příznakům tzv.
vlhké formy onemocnění patří pokles centrální zrakové ostrosti (periferní vidění se nezhoršuje). To znamená, že postižený uprostřed svého zorného pole vidí šedé stíny a ztrácí schopnost rozeznávat barvy, číst, sledovat televizi či rozlišovat tváře.
Mnohdy je vnímaný obraz deformovaný, postižený se hůře orientuje, ztrácí samostatnost a stává se závislým na pomoci okolí.
Jak vzniká: Projevuje se zejména u starších lidí a dochází při něm k postižení tzv. žluté skvrny (centrální části oční sítnice). Nejprve postihuje jen jedno oko, u druhého oka se však projeví během několika dalších let.
Vyskytuje ve dvou formách – suché a vlhké. Při první dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků. Zhoršování zraku je přitom pomalé. Touto formou nemoci trpí 90 % nemocných a závažnou poruchu zraku způsobuje jen u 12–21 % z nich.
Vlhká forma nemoci postihuje jen asi 10 % nemocných, ale probíhá velmi rychle. Dochází k prosakování a krvácení do sítnice a jejímu odchlípení.
Jak se léčí: V případě vlhké formy se používá biologická léčba, tj. injekce, které potlačují růst nových cév a brání otokům či krvácení.
Léčba suché formy makulární degenerace i přes možnosti současné medicíny stále neexistuje.
Šilhání a tupozrakost: Zdaleka netrápí jen děti!
Příznaky: Šilhání není jen kosmetickou vadou. Může být spojeno s tupozrakostí, a tak s sebou přinášet celoživotní zátěž.
Navenek šilhání poznáme podle asymetrického postavení očí, které současně způsobuje obtěžující dvojité vidění. Tupozrakost znamená ztrátu prostorového vidění.
Jak vzniká: U dioptrických vad, především vysoké dalekozrakosti, astigmatismu a rozdílných dioptrických hodnot obou očí.
Další příčinou jsou vrozené a získané poruchy zrakové dráhy, okohybných svalů a jejich nervů, vrozený šedý zákal nebo poruchy koordinace očí. Význam hraje i dědičnost.
Jak se léčí: Pokud se šilhání podchytí mezi 3. a 5. rokem věku, je naděje na vyléčení velmi vysoká. Tupozrakost pak vzniká v dětství často jako důsledek šilhání.
Tupozraké oko znemožňuje postiženému účast na všech aktivitách, které vyžadují prostorové vidění. Prostorového vidění lze dosáhnout pouze spojením obrazů vysílaných do mozku z obou očí.
Pokud pak jeden obraz chybí, je vnímání okolí ploché, chybí mu třetí rozměr. Tupozrakost je stav léčitelný pouze v dětském věku.
Vetchozrakost: Objeví se u každého člověka!
Příznaky: Vlivem stárnutí se začíná zhoršovat schopnost zaostřit na blízko.
Jak vzniká: Nejedná se o klasickou oční vadu, vetchozrakost souvisí se stárnutím a přirozenou ztrátou pružnosti oční čočky.
Pokud se tedy už musíte na noviny dívat z větší vzdálenosti, ale dřív jste přitom žádný problém s očima neměli, pravděpodobně se vetchozrakost nevyhnula ani vám.
Jak se léčí: Postihuje velkou část populace po čtyřicítce, ve vyšším věku až 90 % z nás. Upravuje se podobně jako klasická krátkozrakost nebo dalekozrakost, tj. dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami anebo operací.
Ta spočívá ve výměně nitrooční čočky. Chirurg šetrně vymění přirozenou oční čočku, která už není schopná zaostřit na čtení, za čočku umělou. Ta v oku zůstává po zbytek života.
