Všichni je známe z knih a filmů. Odvážní, kteří se vydávají po stopách temných bytostí a příšer. Jaká je ale realita? Skutečně existovali nebo existují nějací lovci upírů a vlkodlaků?

Při hledání potvrzených osobností, kteří se zabývali studiem upírů, se musíme vypravit do první poloviny 18. století.

 Německý učenec John Heinrich Zopfius se v té době věnuje studiu srbských upírů a údajně i do Srbska a Bulharska podniká expedici. K čemu na ní došlo, nevíme, jisté je jen to, že později na něj naváží další badatelé.

V Británii je to v první polovině 20. století například reverend Mongague Summers nebo o pár desítek let později působící Sean Manchester. Skutečně tito muži odhalili tajemství krvelačných démonů?

Kříže, kůly a stříbro

Existovali ale kromě vampirologů i skuteční lovci? Muži, kteří se s křížem v jedné a osikovým kůlem v druhé ruce nebáli zašpinit si ruce? Mnozí věří, že ano. V Srbsku, Rumunsku a v Čechách se na boj s nemrtvými údajně specializovali vybraní vojáci.

Británii prý v 17. století chránil před upíry jakýsi Twelve String Digby. Japonsko zase v 15. století samuraj Thoshihiko Kamiyama a Spojené státy v 19. století John Averill, kterému se přezdívá Rudý Jack. Důkazů, které by existenci těchto osob potvrzovaly, je ovšem minimum.

Kdo zabil bestii?

Zatímco lovci upírů jsou známým fenoménem, lovců vlkodlaků příliš nenajdeme. Nejméně jeden případ lovu na vlkodlaka ale známe.

V roce 1764 řídila ve francouzském Gévaudanu podivná bestie, která byla označována za křížence člověka a nějakého zvířete, zřejmě vlka.

Po její stopě se vydala řada lidí včetně francouzského královského lovčího Antoine de Beauterna, který ji údajně nakonec skolil.

Jiná verze legendy ale tvrdí, že bestii ve skutečnosti skolil stříbrnou kulkou místní lesník Jean Chastel.