Laškovně zapochybuje o přirozené eleganci ňader mladičké tanečnice žádající o angažmá. Kráska sebere ze stolu nůžky, rozstřihne si na prsou šaty a poskytne mu důkaz. Něco takového král při audienci ještě nezažil.
Irsko-skotská krev otce a typická krása kreolských genů po matce udělají z Elizy Gilbertové štíhlý uragán černých vlasů, modrých očí, rudých rtů a pohybů, které muže doslova hypnotizují.
Stane se tanečnicí a pod jménem Lola Montezová (1821–1861) cestuje po Evropě. Příliš však spoléhá na svou krásu místo na taneční umění, a tak se nikde příliš neprosadí.
Pro angažmá si jde ke králi
Do Mnichova dorazí v roce 1846. Chce alespoň krátké angažmá u královského baletu. Je zdvořile odmítnuta, jenže to si nehodlá nechat líbit. Ví, že král fandí umění a podaří se jí proniknout až do předpokoje audienčního sálu. Tady narazí na komorníka.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Když divokou hádkou vyrušený Ludvík I otevře dveře, je energickou kráskou tak okouzlen, že ji pozve dál. Jeho plán na ten den musí být zrušen a Lola získá nejen vytoužené angažmá. Ludvík zcela propadá jejímu divokému temperamentu. „Vedle ní jsou všechny mé milenky jako leklé ryby,“ rozplývá se.
![Lola Montezová v roce 1860 na fotografii Antoina Samuela Adam-Salomona (Antoine Samuel Adam-Salomon, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/antoine-samuel-adam-salomon-lola-montez-c1860-meisterdrucke-148433.jpg)
Mnichované ji nenávidí
Lola však není jen divoká. Je také zlostná a nedokáže se ovládat. Často napadá obchodníky i všechny, kdo na ni jen křivě pohlédnou. Není divu že zloba mnichovanů s každou fackou roste. Několikrát se kvůli ní srotí davy.
Možná by ji i lynčovali, kdyby nezasáhla policie, nebo se jí nepodařilo uniknout, někdy i dosti nedůstojnými způsoby. Dokonce i kněz ji vyhodí z kostela, když se tam jednou snaží ukrýt. V divadle zůstávají sedadla kolem ní prázdná. Nikdo nechce být viděn v její společnosti.
Šokující milostné hrátky
Málokdy končí souloží. Lolu o čtyřicet let starší muž nepřitahuje, a tak se vymlouvá kdy může. Většinou se král musí smířit s orálním uspokojením. Často jen masturbuje a přitom jí olizuje nohy. Těmi je doslova posedlý.
„Chci vzít vaše nožky do úst, obě najednou. Ani nebudete mít čas si je opláchnout, až přijedete z cest.“ píše jí v jednom z mnoha lascivních dopisů. Skandál stíhá skandál.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Místo aby jí obstaral hnízdečko někde stranou, kam by za ní mohl jezdit nenápadně, nastěhuje ji do paláce hned vedle univerzity na rušné Barer Strasse.
![Karikatura na níž Lola Montezová odjíždí z Evropy do Spojených států (David Claypoole Johnston, volné dílo, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/lola-montez-caricature-departure-for-america.jpg)
Nevole k milence přeroste v revoluci
Lola usoudí, že by měla dostat šlechtický titul jako milenky dávných králů. Když Ludvík donutí neochotný parlament, aby z ní učinil hraběnku z Landsfeldu, celá rada na protest podá demisi.
V únoru 1848 dojde k manifestacím proti králově milence, které přerůstají v revoluční nepokoje. Rozzuřený dav obklíčí její dům. „Tady jsem! Zabte mě, jestli si troufáte!“ vyběhne před dveře. Smrti unikne jen o vlásek.
Přátelé ji totiž proti její vůli vtáhnou do kočáru a prchají z města. Nestačí si vzít šperky a dokonce ani kabát. Král je donucen vzdát se trůnu ve prospěch syna a odchází do ústraní. Marně se snaží s Lolou znovu sejít. Vzdá to, až když mu zlomí srdce zprávy o jejích nových avantýrách.
![Ani v roce 1851 nebyla Lola Montezová žádná světice byla skutečný ďábel v sukni. (Collection of the Metropolitan Museum of Art, volné dílo, commons.wikimedia)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/817px-lola-montez-1851-768x1015.jpg)
Napravená hříšnice studuje Bibli
Lola cestuje po Evropě, střídá milence a nakonec se stěhuje do USA. Roku 1853 se usadí v Kalifornii v Grass Valley. Zkouší to s herectvím, investuje do dolů, při projížďkách přežvykuje doutník a stále v sobě má vrozenou divokost. Přesto se mění.
Věnuje se charitě, studuje Bibli a od roku 1857 pořádá úspěšná přednášková turné. V červnu 1860 ale po mrtvičce ochrne. I když některé noviny píší o její smrti, Lola se pomalu zotavuje. O rok později však dostává zápal plic a umírá. Je jí 40 let.
Před smrtí rozdá většinu peněz charitě a Ludvíkovi po jednom z přátel pošle vzkaz. O tom, že změnila život i společníky, a že zemřela jako kajícník doufající ve spasení.