Největší etické obavy vyvolávají experimenty, které se snaží zkřížit člověka s opicí a implantovat lidské buňky do zvířecího mozku.

V roce 2007 se američtí vědci z Yaleovy univerzity pokusili vnést lidské nervové buňky do mozku pěti opic, aby prozkoumali vliv na Parkinsonovu chorobu. Lidské buňky v opičích mozcích přežily a migrovaly, což vyvolalo etický alarm.

Další experiment se uskutečnil v roce 2019, kdy španělský biochemik Juan Carlos Izpisúa v Číně geneticky upravil opičí embrya a nahradil opičí buňky lidskými. Embryo se sice zdárně vyvíjelo, ale výzkum byl ukončen po 14 dnech.

V roce 2014 v New Yorku implantovali vědci lidské mozkové buňky myším. Tyto buňky přebraly vládu nad myším mozkem a myši s „polidštěnou“ pamětí si pamatovaly informace čtyřikrát lépe než obyčejné myši.

Podobný experiment provedli v roce 2019 i vědci z čínského Kchunminského institutu zoologie, kteří vpíchli vir s lidským genem 11 embryím makaků. Pět makaků přežilo a při testech si pamatovalo různé obrázky a barvy mnohem lépe.

Jedním z hlavních cílů těchto experimentů je snaha o vytvoření funkčních lidských orgánů pro transplantace. Japonci v roce 2017 vytvořili téměř 200 hybridních embryí prasete a člověka, ale jejich vývoj byl zastaven po 28 dnech.

V březnu 2019 zrušilo Japonsko zákaz mísení zvířecích a lidských buněk, a umožnilo tak výzkum pro vytvoření orgánů k transplantaci. Pravidla jsou však striktní: jakmile by se ukázalo, že více než 30 procent mozku zvířete tvoří lidské buňky, výzkum končí.

Důvod je jednoduchý: pokud by se do mozku zvířete dostalo lidské vědomí, mohlo by to skončit katastrofou.