Přestože létání patří podle statistik k nejbezpečnějším způsobům dopravy, řada lidí v letadle bojuje se strachem a panikou. Někdy je ale tato obava na místě – existují letiště, která nahánějí hrůzu i samotným pilotům.
Letiště San Diego
Kde: Spojené státy americké
Přímořské město San Diego se nachází na jihozápadní pobřeží Spojených států. Jedná se o osmé největší město ve Spojených státech, proto jeho letiště patří k těm nejrušnějším na západním pobřeží i v celé zemi.
Je tedy s podivem, že má k dispozici pouze jednu přistávací dráhu. Přílety a vzlety se tu hodně střídají, čímž se zvyšuje riziko kolize, a ve špičce může dokonce provoz výrazně brzdit.
Domy ze všech stran
To ale není jediný problém. Letiště leží prakticky přímo v centru uprostřed husté zástavby včetně výškových budov. Letadla tak kvůli nim musí poměrně prudce klesat.
Před začátkem ranveje je navíc postaveno vysoké parkoviště, které stroje míjejí jen o pár metrů. Další riziko představuje samotná krajina. Přistávající letadla musejí letět dlouhou dobu nízko nad zemí a kopírovat klesající terén.
Letiště Cristiana Ronalda
Kde: Madeira, Portugalsko
Ve městě Funchal na ostrově Madeira se nachází letiště, které je od března 2017 pojmenováno po jednom z nejslavnějších fotbalistů všech dob, Cristianu Ronaldovi.
Původní letiště s drahou o délce 1600 metrů bylo uvedeno do provozu dne 8. července 1964. Už o 13 let později ale musela být po letecké nehodě z bezpečnostních důvodů o 200 metrů prodloužena.
Další využití pevniny ale tehdy nepřipadalo vzhledem ke zdejšímu terénu v úvahu.
Speciální výcvik
Přistání na toto letiště není žádný med ani pro zkušené piloty, kteří musí projít zvláštním cvičením na simulátoru, na němž se učí navigovat podle orientačních bodů.
Přibližovací manévr totiž není možné provést přímo a piloti se musí vyhýbat části města Funchal. V prostoru letiště jsou navíc trvalé turbulence a hrozí zde velké nebezpečí střetů s ptáky.
Mezinárodní letiště Gibraltar
Kde: Španělsko
Letiště na Gibraltaru vzniklo na začátku 2. světové války v roce 1939 na místě původní závodní dráhy. Otevřelo se jako nouzové letiště pro Královské námořnictvo Velké Británie.
Později se vzletová a přistávací dráha prodloužila do Gibraltarské zátoky, a to pomocí kamene vytěženého z gibraltarské skály. To umožnilo přistávání i větších letadel.
Letadla na silnici
Místo proslulo hlavně tím, že atypicky protíná hlavní silnici pojmenovanou po Winstonu Churchillovi, která vede ze španělského vnitrozemí až k proslulé gibraltarské skále. Když pak přilétá nebo odlétá letadlo, silnice se zavře a auta musejí čekat.
Další nebezpečí tkví hlavně v nevyzpytatelném větru, který často mění směr a letadla se dostávají do turbulence. Místní úřady v současnosti hledají řešení, jak netradiční dopravní situaci vyřešit. Jedním z návrhů je udělat tunel, který povede pod ranvejí.
Letiště princezny Juliany
Kde: Svatý Martin, Malé Antily, Karibik
Letiště slouží jako hlavní vzdušná vstupní brána na ostrov Svatý Martin, který patří mezi oblíbené turistické destinace, kde si turisté užívají slunce, pláže i průzračné mořské vody.
Místo se ale daleko víc proslavilo svým letištěm, které dostalo jméno po nizozemské korunní princezně a pozdější královně Julianě. Ta ho v roce 1944 slavnostně otevřela.
Nebezpečí pro piloty i turisty
Pro piloty je letiště vskutku oříškem. Ranvej měří pouze 2,2 km, a piloti tak musejí dosednout na jejím začátku. Hned vedle ní se nachází pláž Maho se spoustou turistů. Pro ně je to jedinečný zážitek, od dráhy je odděluje pouze plot.
Tento zážitek může být velmi nebezpečný. Při startu se často stává, že přihlížející turisty horké výfukové plyny odmrští do písku, ale i na beton. Navíc se poměrně blízko opačného konce ranveje tyčí vysoké hory.
Letiště Gustava III.
Kde: Svatý Bartoloměj
Letiště i hlavní město ostrova jsou pojmenované po švédském králi Gustavu III, který ostrov získal v roce 1784. V roce 1878 byl prodán zpět Francii. Letiště obsluhuje malá regionální komerční letadla a charterové lety.
Většina letadel přepravuje méně než dvacet cestujících. Ranvej totiž měří pouhých 650 metrů a stroje tak musí dosednout hned na jejím okraji, aby stihly zabrzdit a neskončily v moři.
Piloti na letiště nevidí
Zádrhel ale není jen v krátké ranveji, při přiblížení dlouho letci nevidí na přistávací dráhu, jelikož se schovává za skalním hřbetem. Po jeho přeletu se musí stroj rychle navést strmě k zemi.
Při optimálním sestupu se letadlo dostává do výšky zhruba 5 metrů nad silnici. Stejně jako u jiných letišť dělá pilotům problém turbulentní vítr, jelikož letiště leží v údolí.
Raritou je také to, že se dráha používá pouze v jednom směru, při startu by proti skalám nebylo možné vystoupat.
Toncontín
Kde: Honduras
Toto civilní a vojenské letiště se nachází pouhých 6 km od centra města Tegucigalpy v Hondurasu. Přístup na letiště je považován za jeden z nejtěžších na světě pro všechna letadla, zejména za nepříznivých povětrnostních podmínek.
Letiště je nebezpečné hlavně kvůli hornatému terénu, krátké přistávací dráze a obtížnému přístupu. Ranvej leží ve výšce 1005 metrů.
Vražedná ranvej
Obyvatelé Hondurasu mají ve zvyku se před vzletem pomodlit a po přistání pilotům zatleskat.
Dosednutí letadla zde znepříjemňuje hornatý terén a přilehlé obydlené čtvrti, kvůli nimž musí piloti provést těsně před sestupem dramatický obrat o 45° a současně prudce klesat z 2000 metrů s rychlostí vysoce převyšující běžné rychlosti přistání.
Do toho je potřeba vyrovnávat nárazové poryvy větru a kličkovat nad terénem. Není proto divu, že v minulosti došlo na místě k mnoha tragickým událostem.
Paro
Kde: Bhútán
Paro je menší město v západním Bhútánu s přibližně 15 000 obyvateli, které leží v nadmořské výšce 2400 metrů. V údolí města je jediné mezinárodní letiště v Bhútánu a patří k těm úplně nejdrsnějším.
Je totiž lemované vysokými horami, které dosahují výšky až 5500 m n. m. Proto na něm může přistávat jen hrstka vyvolených pilotů.
Mezi horami
Kvůli těmto přírodním podmínkám je zde počasí velmi proměnlivé se silným větrem. Piloti musí zápasit se velkými turbulencemi a těsně před přistáním absolvují prudké klesání.
Proto se mohou přistání a vzlety uskutečnit jen v denních hodinách a pouze za dobré viditelnosti. Kousek od této ranveje se nachází klášterní pevnost Paro Dzong, která se objevila ve filmu Malý Buddha z roku 1993.
Letiště Juancho E. Yrausquin
Kde: Ostrov Sába, Karibské Nizozemsko
Ostrov Sába je nejmenší ze šesti karibských ostrovů, které spadají pod svrchovanost Nizozemského království. Sába je neaktivní sopka se čtyřmi krátery, které se strmě svažují do moře.
Na tomto ostrůvku se nachází nejkratší ranvej na světě, která měří pouze 396 metrů. Dráha je obklopená vysokými kopci a útesy, které padají na obou koncích do moře. K prvnímu přistání na ostrově došlo 9. února 1959.