Čínské restaurace jsou proslulé na celém světě. Od jednoduchých krámků s rychlým občerstvením až po drahé, luxusní restaurace ve velkoměstech. Zajímavý a pestrý je i výběr samotných jídel, pro Evropana často příliš nevábných.
Smažení brouci, pečení hadi a žáby, kočky, psi, někde i krysy, různí měkkýši. Vrcholem budiž ju-čchi, proslulá čínská polévka ze žraločích ploutví. Kdo ví a zná způsob získávání této speciality, nemůže pozřít ani jednu lžíci.
V celém světě se zmáhá obrovská vlna protestu proti masakrování žraloků z důvodů bestiálního vraždění důležitého živočicha všech světových moří. Číňané se však jen usmívají a myslí si své.
Podle dochovaných dokumentů se totiž polévka ze žraločích ploutví jedla v Číně už dvě století před naším letopočtem a dodnes má privilegované místo na čínském stole.
Kdyby například chyběla na svatebním stole, rodina by zcela jistě před svými sousedy „ztratila tvář“ a to se prostě nestane! Přitom nejde o žádný levný pokrm. Jedna miska vyjde v lepších restauracích i na 400 dolarů (6.700 Kč).
Celosvětový obchod se žraločími ploutvemi je odhadován na 1,2 miliardy dolarů. „Žraločí ploutve jsou u nás jedním ze čtyř pokladů moře,“ s úsměvem informoval hosty, proslulý čínský kuchař Chan Tung (1954-2001).
V čem tkví odpor proti používání žraločích ploutví? Za prvé, neovladatelným masakrováním žraloků typu sleďového, maka nebo modravého, klesá jejich stav až o 80 %.
Za druhé, žraločí maso je prakticky bezcenné a tak rybáři žraloka vytáhnou jen k palubě, odsekají mu žádané ploutve a pak jej živého, ale zmrzačeného, hodí zpět do moře. Žralok bez ploutví neumí plavat a tak ho čeká smrt.
Často to ovšem netrvá dlouho a podlehne zubům svých kamarádů. Možná je to rychlejší vysvobození. Jak se zdá, konzumentům tento způsob zjevně nevadí.
Síla pověrčivosti a zvyku však stále vítězí. Bývalý malajský ministr životního prostředí Datuk Karim Bujang (57) se pokusil v roce 2005 dosáhnout zákazu podávání této polévky na vládních recepcích a se zlou se potázal.
Samotná polévka nijak vábně nevypadá a také naší chuti moc neprospívá. Sušené ploutve, stažené z kůže se dlouho vaří v kuřecím vývaru, až se rozpadnou na slizké chrupavčité kousky, vzdáleně připomínající tuhé nudle.
Fungují spíše jako zahušťovadlo a jsou prakticky bez chuti. Kritici to rádi komentují: „Jako byste jedli vařené nehty!“ Čínští gurmáni ale věří v léčivou moc žraločích ploutví. Jsou přesvědčeni, že pojídáním se vyhnou rakovině a výrazně se jim zlepší potence. Proti této víře se bojuje velmi těžce.
