Jeho mučitelé si jej natáčejí na video, jeden z nich mu cpe do pusy cigaretu. Potom oběť svlečou. Sundají jí bundu, vyhrnou tričko, stáhnou tepláky. Na hýždě hochovi vyryjí pentagram a napíšou satanistické výrazy.
Mají celý život před sebou. Alespoň jejich rodiče si to myslí. Jednoho dne však přichází zpráva, že jsou jejich vlastní děti vrazi. Někomu vzali to nejcennější – život. A to mnohdy až neuvěřitelně brutálním způsobem.
Jaroslav rozsekal učitele mačetou.
Když soudce řeší jeho budoucnost, rozpláče se. Jako malé dítě. Chce domů, za rodiči. Říká, že udělal blbost. Jenomže nad tím, co Jaroslav Ř. (19) spáchal, se rozhodně nedá jen tak mávnout rukou.
Zavraždil svého učitele Jana K. (74). Rozsekal kantora mačetou v jeho kabinetu.
Je vzorný, snaživý žák
Jaroslav chodí na Střední odborné učiliště Ohradní v Praze. Oporou mu tam je jeho dvojče Pavel Ř. (19). S kdečím si bratři jistě pomohou, ale jsou věci, na které je kterýkoli žák krátký. A sice, jak se k nim budou chovat učitelé.
Každý je jiný, každý vyžaduje něco jiného. Jaroslav má pověst hodného kluka. Školní rok 2021 ukončuje s vyznamenáním, dostává pochvalu za vzorné chození do školy. Mohl by tak klidně pokračovat až ke zkouškám.
Jenomže v roce 2022 naráží na muže, který mu nedá nic zadarmo. Někomu se může zdát, že jej učitel šikanuje. Jiný by mohl přístup vnímat jako snahu naučit kluka co nejvíc. Podle pozdějšího vyjádření znalců má Jaroslav narušený vývoj řeči.
Kantor Jan K. (74) prý diagnózu nerespektuje. A žákův hněv se stupňuje.
Poníží ho během zkoušení
30. března učitel překročí podle Jaroslava veškeré myslitelné hranice. Onoho dne studenta vyvolá. Podle spolužáků zkouší Jaroslava celou hodinu. Jako by si na něj zasedl. Doslova ho prý ponižuje. A pak? Pak mu dá za pět.
„Totálně mě ponížil, vysmíval se mi, že nic neumím, že nikdy neudělám závěrečné zkoušky, maturitu… Kdyby to udělal osobně mimo třídu, tak to chápu. Ale před celou třídou?“ bude později u soudu rozrušeně vykřikovat Jaroslav.
Když opouští školu, je úplně zdrcený. Vidí to i jeho rodiče. Chtějí si na další den domluvit s kantorem schůzku. Netuší přitom, že chce učitele navštívit i jejich syn. A o žádnou poklidnou promluvu nepůjde. Nejprve chce kantora upálit, pak se rozhodne pro jiný způsob vraždy.
Skrývá se na záchodech
Ve čtvrtek 31. března 2022 jde Jaroslav opět do školy. Tentokrát však nemíří pro informace, ale za pomstou. Má u sebe mačetu. Jde na záchod. Stojí za dveřmi v černém obleku. Čeká, až se Jan objeví u svého kabinetu.
Ten má hned vedle své manželky Ivany. Jakmile se učitel objeví, Jaroslav vyrazí a nenáviděného učitele zavraždí mačetou. Umírajícího manžela má objevit jako první Ivana. A zatímco Jan odchází z tohoto světa, Jaroslav je na útěku.
Prý se obětoval pro ostatní
Asi hodinu po útoku na kantora projíždí Miroslav (74) kolem cyklostezky nedaleko od svého bydliště ve Vraném nad Vltavou. Zahlédne vnuka. Zastavuje. Jaroslav nastupuje k němu do auta. Zazvoní telefon. Sedmdesátník jej zvedá.
Jeho syn mu říká, že pro Jardu jede kriminálka. Senior ničemu nerozumí. Jeho milovaného vnuka zatýkají. Kluk, který měl celý život před sebou, končí za mřížemi. Hrozí mu 12 až 20 let vězení. U soudu Jaroslav afektovaně popisuje vztahy s kantorem.
„Podívejte se, brácha teď dělal zkoušky a udělal je on i ostatní. Když to pak se spolužáky oslavovali, dali židli a sklenici i pro mě. Já se pro ně obětoval,“ zazní na justiční půdě vrahova slova.
Chce zpátky domů, za rodiči
Jako by vážně věřil, že udělal nějakou správnou věc. Státní zástupkyně se snaží ovšem vysvětlit, že má každý učitel jiné výukové metody. Jan se snažil studenty něco naučit. Jednou třeba dal Jaroslavovi pětku. Ovšem jenom naoko. Vůbec nikam ji nezapsal.
„Je naprosto nepřijatelné, aby bylo kladeno za vinu poškozenému, že nějakým způsobem vyvolal jednání obžalovaného,“ prohlásí žalobkyně. Škola, na kterou Jaroslav chodil, byla navíc podle ní nad jeho schopnosti. Během soudu se student i rozbrečí.
Prý udělal blbost a chce se vrátit domů. Vzápětí se omlouvá pozůstalým a lituje toho, co udělal. 17. února 2023 je nakonec odsouzen na 12 let za mřížemi. Rozsudek není pravomocný.
Šimon před školou nastražil bombu, sekerou zavraždil náhodnou oběť
Třídní premiant to rozhodně není. Šimon Z. (19), student Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích, už jednou propadl. Do Poděbradské ulice chodí pět let a maturita je stále jaksi v nedohlednu.
Nedá se ovšem říct, že by mu nešlo vůbec nic. V chemii je dobrý. Alespoň v tom smyslu, že se naučí, jak vyrábět pyrotechniku. Doma má menší laboratoř, v níž vznikají výbušniny a různé rachejtle.
Jedni jej mají za málomluvného podivína, asociála, další za obyčejného kluka se zvláštními zálibami. Přes týden je na internátu, o víkendu doma. Stejně jako řada jeho spolužáků.
Je to problémový student
Hokusy pokusy odstřeluje mimo dosah lidí. Na poli nebo tam, kde nikdo není. Vedle výbušnin má ještě jednoho velkého koníčka, a tím jsou sérioví vrazi. Podle pozdějšího vyjádření odborníků se v něm pomalu, ale jistě rozvíjí duševní choroba.
Vedení „průmky“ upozorňuje mladíkovy rodiče, že jsou s hochem problémy. Žádná reakce ovšem nepřichází. Do Šimonovy hlavy však nikdo nevidí. Kdyby ano, tak by spatřil, jak se v ní rodí krvelačný plán plný pomsty a bolesti okolí.
Dá před školu výbušný systém
V listopadu 2022 Šimon promění myšlenky v realitu. Před kontejner u pardubické školy položí sportovní tašku. Nejsou v ní žádné botasky, trenky či mikina. Je to jakýsi improvizovaný nástražný výbušný systém, který má připravit o život spoustu lidí.
Taška v sobě skrývá krabici s hřebíky a tlakový hrnec, k němuž je připevněn elektrický obvod s časovačem. Bomba však nevybuchne.
Pachatel sleduje práci policie
Podstatně dříve ji totiž objeví studenti. Je zhruba půl druhé odpoledne, pátek 4. listopadu 2022. K chemické průmyslovce přijíždějí policisté. A hlavně pyrotechnici. Pomáhá jim i robot. Zásah trvá dlouhé hodiny. Na 800 lidí je evakuováno.
Celou scénu sleduje strůjce bizarní podívané. Dokonce osloví jednoho z policistů a ptá se, co se stalo. Moc dobře to ale ví. Že za bombou stojí právě on, zjistí policisté až večer.
„Do školy dojížděl z jiného kraje a přes týden byl ubytován na internátě,“ přiblíží policejní mluvčí Markéta Janovská. Onen internát je ve zhruba desítku kilometrů vzdálené Chrudimi. Po podezřelém pátrá množství policistů.
Doma ani na „intru“ jej ale neobjeví. Kdesi se ukrývá.
Vraždí ve Vysokém Mýtě
Je sobota, kolem sedmé ráno. Na policejní linku 158 volá jeden člověk za druhým. Všichni oznamují totéž. Právě byli svědky brutální vraždy. Nějaký kluk posekal muže sekerou. Kde?
V ulici Českých bratří ve Vysokém Mýtě, které je asi 40 kilometrů vzdálené od Pardubic. Mezi svědky je údajně jeden hrdina. Ten svým chováním nejspíš zachrání spoustu dalších životů. Vraha totiž nenechá utéct. Běží za ním.
Sleduje ho a po telefonu naviguje policii, kde zrovna je. Pronásleduje jej několik set metrů, když dorazí strážci pořádku.
Oběť prý nikdy neviděl
Od vraždy uplyne asi 18 minut. „Měl v ruce sekeru, kterou odložil. Po zadržení policistům uvedl, že se chtěl pomstít okolí a zabít více lidí,“ šokuje později Janovská.
Zatčený ještě policistům oznámí, že se ve Vysokém Mýtě vyskytl zcela náhodně a ani oběť neznal. Pak začne zvracet. Před zatčením spolykal jed. Prý rtuť. Ještě téhož dne odpoledne umírá v nemocnici.
Policisté brzy zjistí, že právě zemřel student, který dal ke škole bombu. Málokdo dokáže pochopit, co se to vlastně stalo. A hlavně proč? Obětí zvráceného studenta má být čtyřicátník Aleš K., obyvatel Vysokého Mýta.
Jeho vrah mu zasadil nějakých 14 ran do hlavy. Zabiják útočil sekerou, již měl předtím schovanou v batohu.
„V plánu pak měl ještě další skutky, a to s daleko větší razancí a na místech s větší koncentrací osob,“ uzavírá ředitel policie Pardubického kraje Jan Ptáček.
Miloslav a M. F. umučili dítě k smrti
25. února 2022 se jeden malý kluk (13) z Děčína nevrátí domů. Že by se jen někde zapomněl? Nevypadá to tak. Čas běží. Brzy po něm začne pátrat policie, dobrovolníci. Všichni věří, že je v pořádku. Na konci však žádná dobrá zpráva nepřichází.
Nacházejí tělo umučeného dítěte. Skrýval jej kopec Chmelník. Chlapec je zaházený klestím, kameny, listím. Na hlavě má sáček.
„Vyšetřovatel zahájil trestní stíhání dvou osob, jednoho mladistvého a jednoho ve věku 18 let, pro vraždu,“ informuje brzy mluvčí policie Daniel Vítek. Co a proč se vlastně stalo?
Byl to milostný trojúhelník?
Tahle trojice má chodit do jedné školy. Nejstarším v ní je Miloslav P. (18), přátelí se s M. F. (15) a 13letým hochem. Kluci se vídají poměrně často, často tráví víkendy u nejmladšího z nich. Kamarádí se přibližně rok.
Nejstarší z kluků se má do nejmladšího zamilovat. Alespoň tak to podle všeho popíše později u soudu. Dítě mu lásku neopětuje, a právě tehdy Miloslav vymyslí vražedný plán. A M. F. mu chce pomoct. Patnáctiletý kluk je totiž prý zase zamilovaný do Miloslava. Vraždou chlapce by se tak zbavil své konkurence.
Útočí kameny, kleštěmi, nožem
Nějakou dobu mord plánují, pak vylákají dítě na Chmelník. Tam na něj zaútočí. Chlapec nemá šanci. Dostává jednu ránu za druhou. Pěsti pachatelé vymění za kleště, kameny, použijí i nůž. Dítě odchází z tohoto světa. Ve snaze o nádechy chroptí.
Jeho mučitelé si jej natáčejí na video, jeden z útočníků mu cpe do pusy cigaretu. Potom oběť svlečou. Sundají jí bundu, vyhrnou tričko, stáhnou tepláky. Na hýždě hochovi vyryjí pentagram a napíšou satanistické výrazy.
Nakonec mu dají na hlavu sáček, ukryjí tělo a odcházejí. Jakoby nic. Jeden z vrahů se později přizná své mámě s tím, co udělal. Je to právě ona, kdo dvojici odváží na policii.
Věděla oběť, o co šlo?
„Byl to nešťastný trojúhelník, i když je otázkou, jestli poškozený si nějakého trojúhelníku byl vůbec vědomý,“ prohlásí předseda senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem Martin Majchrák.
Soud nakonec pošle Miroslava na 17 let za mříže, mladší pachatel si má odpykat 8 a půl roku. V listopadu 2022 rozsudek potvrdí i odvolací instance. Pozůstalým musí odsouzení zaplatit přes 2 miliony korun.
