Alan Turing je světově uznáván jako geniální matematik, otec moderní informatiky a muž, který hrál klíčovou roli v dešifrování německé Enigmy během druhé světové války.
Jeho přínos k vítězství Spojenců je dnes nezpochybnitelný, a jeho práce se odhaduje na zkrácení války o tři roky, což zachránilo miliony životů.
Přesto se tento hrdina nedočkal za svého života uznání, ale naopak byl pronásledován a nakonec tragicky zemřel kvůli své sexuální orientaci. Jeho příběh je temnou kapitolou britské historie a silnou připomínkou důsledků netolerance.
Pojďme se podívat na poslední, nejtíživější část jeho života, která vrhá stín na jeho nesmírný vědecký odkaz.
Alan Turing (1912–1954) se narodil 23. června 1912 v Londýně. Ačkoliv se v dětství učil spíše průměrně, v matematice vynikal, bavily ho i šachy a nejrůznější hádanky a šifry. Ve třinácti letech nastoupil na internátní školu Sherborne School.
Zkostnatělý vzdělávací systém mu nevyhovoval, a tak sám studoval pokročilé moderní vědecké myšlenky. Již v roce 1928 objevil dílo Alberta Einsteina a odvodil jeho zpochybňování Newtonových pohybových zákonů.
Právě v Cambridgi navrhl v roce 1936 takzvaný Turingův stroj, abstraktní zařízení provádějící matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků, které se později stalo základem pro vznik počítačů.
Jeho teoretické práce o algoritmech a výpočetní technice byly hluboce vizionářské a položily základy pro celou éru digitálních technologií.

Jeho bádání však přerušila druhá světová válka. K poražení Němců bylo nutné vědět co nejvíce o jimi chystaných útocích a pohybech vojsk, proto bylo potřeba rozluštit kód nacisty využívaného šifrovacího stroje Enigma, který používali ke komunikaci.
Alanu Turingovi a jeho kolegům se to však povedlo, a to způsobem, který změnil průběh dějin.
Na panství Bletchley Park, které se stalo sídlem Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu, se Turing a další britští specialisté pustili do práce.
Díky spolupráci s polskými kryptology a Turingově genialitě byl postaven prototyp elektromechanického počítače, který Turing nazval Bomba. Tento stroj dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou a výrazně urychlil dešifrování německých zpráv.
Jeho úspěch byl přísně tajný a zůstal tak po desetiletí. Jakožto geniální mozek, měl Turing své zvláštnosti. Například si přivazoval oblíbený hrnek k topení, aby mu ho kolegové nebrali, a čas od času zase nosil pod oblečením pyžamo.
Informace o tom, co britské mozky za války dokázaly, vyplula na světlo až v 70. letech 20. století. Turing se za války zavázal k mlčenlivosti o svém podílu na rozluštění Enigmy, uznání se mu tak dostalo až posmrtně.
Po skončení svého působení v Bletchley Parku se zabýval možnostmi umělé inteligence, předvídal, jak se budou v budoucnu chovat inteligentní stroje.
V roce 1950 prezentoval pokus, nazývaný Turingův test, který má za cíl prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.
Alan Turing byl výborný běžec, málo se o něm ví, že se málem kvalifikoval na olympiádu, která se konala v roce 1948 v Londýně.
Test spočívá v tom, že testující náhodně klade dotazy, které zodpovídá buď stroj, nebo člověk. Pokud na základě odpovědí nedokáže testující určit, který z nich otázku zodpověděl, splňuje tato umělá inteligence Turingův test.
Podílel se i na vývoji prvních počítačů, proto je nazýván otcem moderní informatiky. Místo odměn za tyto i válečné úspěchy ho ale čekal krutý zvrat osudu.
Když byl v roce 1952 vykraden, policii oznámil, že ze zločinu podezírá jednoho ze svých sexuálních partnerů.
Během svého působení v Bletchley Parku požádal Turing o ruku matematičku Joan Clarkovou. Řekl jí však o svých homosexuálních sklonech, a tak zasnoubení brzy vzalo zasvé. Tím bezstarostně přiznal, že je gay.
V 50. letech však byla homosexualita v Británii neakceptovatelná. V té době platily zákony, které homosexuální akty kriminalizovaly, a společnost byla vůči homosexualitě silně netolerantní.
Alan Turing, hrdina války, který zachránil nespočet životů, se stal obětí těchto krutých zákonů a společenských předsudků.

V důsledku odsouzení mu navíc byla odepřena práce na vládních výzkumech, což pro něj, jakožto pro brilantního vědce, muselo být nesmírně ponižující a frustrující.
Nemohl ani vycestovat a naopak se stal terčem anonymů a posměšků ze strany společnosti, která ho dříve velebila jako génia. To vše bylo navíc doprovázeno fyzickými změnami v důsledku nucené „léčby“, které mu dále ztěžovaly život a prohlubovaly jeho depresi.
Turing již nebyl schopen tomu všemu čelit, a tak se rozhodl svůj život ukončit. Inspiraci našel ve své oblíbené „disneyovce“ Sněhurka a sedm trpaslíků, kde zlá královna používá otrávené jablko.
Dne 8. června 1954 napustil jablko kyanidem draselným a kousl si do něj. Sebevraždu spáchal v necelých dvaačtyřiceti letech, pouhé dva roky po svém odsouzení.
Jeho smrt je dodnes vnímána jako tragická ztráta pro vědu a jako symbol diskriminace, které čelila LGBTQ+ komunita.
Královská milost mu byla udělena až v roce 2013, téměř šedesát let po jeho smrti, což je smutným, ale důležitým uznáním historické nespravedlnosti. Od 23. června 2021, u příležitosti 109 let od jeho narození, zdobí 50 librovou bankovku portrét Alana Turinga.
Andrew Bailey (⃰1959), guvernér Bank of England, k její emisi tehdy řekl: „Turing byl přední matematik, vývojový biolog a průkopník v oblasti počítačových věd. Byl také gay, a proto se s ním zacházelo otřesně.
Umístěním na naši novou polymerovou bankovku oslavujeme jeho úspěchy a hodnoty, které symbolizuje.“ Tento krok je důležitým symbolem tolerance a uznání pro všechny, kteří byli v minulosti nespravedlivě pronásledováni.
Alan Turingův odkaz tak žije dál nejen v technologiích, které denně používáme, ale i jako symbol boje za spravedlnost a rovnost pro všechny.