Vikinský válečník Knut I. (asi 944–1035) poráží roku 1016 v bitvě u Ashingtonu anglického krále Edmunda. Tím dochází k rozdělení britského ostrova na dvě poloviny. V listopadu téhož roku ale Edmund umírá, a tak se Knut I. stává vládcem celé Anglie.

Když arabský vůdce Saladin (1138–1193) v roce 1187 obsadí Jeruzalém, netuší, co se začne dít v Evropě. Do čela třetí křížové výpravy se proti němu postaví hned dva králové, francouzský Filip II. August a anglický Richard I. Lví srdce.

Ani jeden z nich ale město zpátky nedobude. Čingischán (1162–1227) v roce 1206 vtrhne na sever Číny. Brzy ale pochopí, že proti tamním městům nemá šanci. Nezaváhá a do řad svých bojovníků pozve odborníky na válečnou techniku. Ti mu poradí, jak efektivně vést obléhání měst, a díky nim slaví úspěchy.

Zaplatí výkupné

Edwardovi (1330–1376), synovi anglického krále Edwarda III., se přezdívá Černý princ. Pokřtí ho tak Francouzi kvůli jeho černému brnění.

Schopnému vojevůdci se roku 1356 podaří v bitvě u Poitiers zajmout francouzského krále Jana II., který se dostává na svobodu po zaplacení tučného výkupného. Turkický muslim Tamerlán (1336–1405) chce obnovit Čingischánovu mongolskou říši.

„Proslaví“ se přitom neobyčejnou krutostí. Krátce po skončení bitvy u Panipatu 17. prosince 1398 nechává zavraždit 100 000 zajatých indických vojáků. Kromě toho nařídí masakr obyvatel Dillí.

Stratég staví loď

Švédský král Gustav II. Adolf (1594–1632) je schopným válečným stratégem. Nechává si postavit obrovskou bojovou loď, nazvanou Vasa. Přikáže, že plavidlo musí být vybaveno 72 kanony.

To se přetížené lodi stane osudným – potopí se při první plavbě.

„Mám raději kapitána ve vybledlém kabátci, jenž ví, zač bojuje, než to, co nazýváte gentlemanem,“ prohlašuje v říjnu 1642 Oliver Cromwell (1599–1658), generál anglického parlamentního vojska.

Trvá na tom, aby se vojenští důstojníci vybírali podle schopností, ne podle původu.