V kobce se krčí lidská troska. Na lavici má breviář a modlí se podle něj. Listy otáčí jazykem.

Mladý Jan Sarkander dostuduje v roce 1603 v Praze filozofii. O rok později se vrhne na studium teologie ve Štýrském Hradci. Za dva roky ale školy nechá. Proč?

Pro krásné oči protestantky Anny Plachetské, dcery kupce z Velkého Meziříčí. 3. září 1606 si před oltářem slíbí věrnost až do konce svých dní. Ty se bohužel nebudou počítat na roky, ale jen měsíce.

Anna umírá a zdrcený Jan se vrací ke starým plánům – stane se farářem v Holešově, který leží 13 kilometrů od Zlína.

Kníže a kardinál František z Ditrichštejna (1570–1636), který na Janovu duchovní dráhu zpočátku po oku dohlíží, ho nechá v zimě roku 1609 zavřít za mříže. Není se čemu divit. Janův bratr Mikuláš totiž čelí obvinění ze zrady.

A Jan? Ten mu pomůže pláchnout z vězení! Krátký pobyt v base je ale jen maličkost proti tomu, co ho čeká. Na Moravě se chopí moci moravští protestantští stavové. „Jedná za našimi zády – chce na trůně Ferdinanda!“ ozývají se hlasy proti Sarkanderovi.

Očernění dostane jasné obrysy:

Jan se má údajně na popud Ladislava Popela z Lobkovic, kterému dělá zpovědníka, vydat do Čenstochové (dnes jižní Polsko, Slezské vojvodství) a dojednat tam pomoc pro císaře Ferdinanda II. Štýrského (1578–1637). Ten se snaží dostat proti vůli stavů na český trůn.

„Musíš zmizet,“ radí mu přátelé. Jan rychle balí truhlu a bere do zaječích. Stavové ho ale najdou a z Troubek (dnes okres Přerov) ho vezou do olomouckého vězení. Dnes byste na jeho místě našli Sarkanderovu kapli.

Vězeňskou mučírnu pozná líp, než by si kdy přál. „O čem se jednalo v Polsku?“ naléhají jeho stavovští mučitelé. Obviní ho, že domluvil invazi Poláků do naší země. Sarkander chrlí krev, ale obvinění stále dokola odmítá.

Dlouhé čtyři týdny tráví Jan s přestávkami na mučidlech. Stavové krom doznání chtějí, aby jim řekl zpovědní tajemství Popela z Lobkovic. I to odmítne. „Neznám žádné další mučení,“ přizná nakonec kat nad popáleným tělem Jana. Stavové ale stále nemají dost.

Odpovědi nedostanou žádné. Obvinění jsou pravděpodobně falešná, Sarkander se zřejmě jednání s Poláky nezúčastnil. Na následky vážných zranění 17. března 1620 ve vězení umírá.