Promrzlý Přemyslovec Jaromír (?–1035) sedí v místnůstce, o které se bude jednou říkat, že „i císař pán tam musí chodit pěšky.“ Je mu kolem 60 let, místo očí zejí dva důlky, jako malého ho vykastrují a projde si dlouhým vězněním…
Na jeden lidský život až příliš krutostí. Ta nejhorší ho teprve čeká. Knížecího trůnu se vzdal pro svého synovce, Českého Achillea, jak se přezdívá Břetislavu I. (1002-1005–1055). Ani to jeho konkurentům nestačí.
Kochan, předák z rodu Vršovců, instruuje hrdlořeze. „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních,“ píše se v Kosmově kronice.
Vykastrovaný a slepý
Píše se rok 1001. Dva bratři, budoucí česká knížata Jaromír a Oldřich (?–1034), prchají s matkou ze země. Proč? Důvodem je Boleslav III. Ryšavý (965 – 1037), jejich pravděpodobně nevlastní bratr.
Azyl najdou u bavorského vévody Jindřicha II. (972/3–1024), který se o rok později stává římským králem. Boleslav nemá v mocenském boji se sourozenci slitování – ostatně, Jaromíra nechá vykastrovat.
Právě díky Jindřichovi připadne roku 1003 Jaromírovi český trůn. Není dvakrát schopným vládcem. Pokud při útěku museli s Oldřichem držet za jeden provaz, roku 1012 to bude právě on, kdo mu trůn podtrhne, aby si na něj sedl sám.
Jaromír opět prchá, a opět k Jindřichovi. Ten ho však posadí na 21 let do vězení.
EPOCHAplus.cz ve víru historie:
Jaromír usedne na českém trůnu celkem třikrát. O poslední vládu se má dělit s Oldřichem a jeho synem Břetislavem. Oldřich se zachová podobně, jako kdysi jeho nejstarší bratr – Jaromíra nechá oslepit a uvěznit.
