Už v době antiky vznikla myšlenka, že krev je životadárná tekutina. Tehdejší filozofové a učenci věřili, že slouží k zachování správného poměru živlů vody, ohně, vzduchu a země v těle. Aristoteles se zase domníval, že jsou v krvi ukryté emoce.

Ačkoliv objevili důležitost krve v těle, nemohli se více mýlit v pochopením jejího smyslu. Přesto položili základy moderní medicíny, na které o stovky let později navázali první moderní lékaři.

Za vším hledej špatnou krev

Ještě dlouho po zániku antické civilizace se věřilo, že většina nemocí je způsobena „špatnou krví“ nebo jejím nesprávným poměrem v těle. Až v polovině 17. století se v renesanční Anglii a Francii začaly objevovat první úvahy o transfuzi krve.

První transfuze však měly jiný účel, než jaký mají dnes. Měly sloužit hlavně k léčbě skoro všech nemocí a také záchvatů agrese a šílenství. Brzy začaly první více či méně úspěšné pokusy o přenos krve. Nejprve mezi dvěma psy a dalšími zvířaty.

Později došlo také na přenos krve z ovce na člověka. Transfuze ze zvířete na člověka však byly opakovaně neúspěšné a minimálně v jednom případě skončily smrtí, proto také byly brzy zakázány.

Rozhodující objev

Teprve roku 1824 byla vydána kniha, v níž její autor James Blundell zdůraznil, že k přenosu krve může dojít pouze z člověka na člověka.

Na základě této informace byla provedena řada úspěšných transfuzí krve, přesto se u mnoha pacientů stále projevovaly nepříznivé reakce na přijatou krev, v několika případech dokonce se smrtelným následkem.

Až biolog Karl Landsteiner objevil roku 1901 tři krevní skupiny (tj. vlastnosti červených krvinek jedince) a zjistil, že pokud má příjemce jinou krevní skupinu než dárce, dochází v těle k nepříznivé reakci. Za toto své zjištění získal později Nobelovu cenu.

Je jich víc

Nezávisle na tomto objevu učinil o šest let později stejný objev český psychiatr, neurolog a sérolog Jan Janský, objevil však skupiny čtyři. V průběhu let dala americká komise pro lékařství přednost právě tomuto objevu.

Zbývající záhadné reakce při transfuzi vysvětlil opět Karl Landster, když (ve spolupráci s americkým biologem Alexanderem S. Wienerem) objevil roku 1941 tzv. Rh faktor.

Díky těmto osvíceným mužům dnes přežívají tisíce lidí, pro které by v minulosti ztráta krve znamenala rozsudek smrti.

Víte že…

Krevní skupiny dělíme na A, B, AB a 0. Rh faktor zase na Rh+ a Rh-. Obecně platí, že člověk s krevní skupinou AB+ je univerzálním příjemcem krve, naopak osoba s krevní skupinou 0 je univerzálním dárcem.