Může se zdát, že přináší jen smrt a utrpení, když ale na pódiu napochodují spoře oděné dámy a oblíbený komik za mikrofonem spustí smršť vtipů, zdá se válka pro její účastníky o něco snesitelnější…
Prezident USA Franklin D. Roosevelt (1882–1945) už v roce 1940 moc dobře ví, že vstup Ameriky do druhé světové války je jen otázkou času. Proto se rozjede vlna povolávacích rozkazů.
Aby se ale mladým rekrutům životní zlom lépe snášel, rozhodne se jim Roosevelt pobyt v armádě o něco zpříjemnit. V roce 1941 je tak na jeho přímou žádost založena nezisková společnost United Service Organizations Inc.
(USO), pokoušející se vojákům na frontě vlít ztracený elán do žil prostřednictvím živých vystoupení tanečnic, hudebníků, herců i hereček.
Ty největší filmové krásky
Vzhledem k tomu, že Hollywood od samého začátku války touží ukázat svůj patriotismus, nemá USO o adepty z řad celebrit nouzi. Hvězdy stříbrného plátna neohroženě vyrážejí do polních podmínek, některé zadarmo, některé za taxu 10 dolarů denně.
Na improvizovaných pódiích se střídají herečky Judy Garlandová (1922–1969), Betty Grableová (1916–1973) nebo Rita Hayworthová (1918–1987). Zvláště ta poslední, rusovlasá kráska s velkýma uhrančivýma očima, je na roztrhání.
Poté, co během jednoho turné navštíví šest vojenských táborů a rozdá tisíce autogramů, vrátí se domů do Texasu, kde se nervově zhroutí.
Bylo to děsivé…
Stejně dopadne zpěvačka, herečka a tanečnice Ann Millerová (1923–2004) poté, co absolvuje skoro padesátku vystoupení pro zraněné vojáky. „Šli jsme z oddělení na oddělení. Zpívali jsme, tančili a snažili se pozvednout morálku těch zlomených mužů.
Leželi tam bez rukou, nohou – bylo to děsivé a srdcervoucí,“ vzpomíná. Daleko na marodku ale nemají ani samotní účinkující, vystupující často doslova na dostřel nepřítele.
V únoru 1943 se nad Lisabonem zřítí letadlo, ve kterém zahyne zpěvačka a herečka Tamara Drasinová (asi 1905–1943) a vážně se zraní hvězda Broadwaye Jane Fromanová (1907–1980). Ta se přesto v roce 1945 vrátí na frontu o berlích, aby opět pobavila vojáky.
Blonďatý anděl přijíždí
Přesto, že na konci druhé světové války je USO největším podnikem, jaký kdy americký šoubyznys vyprodukoval, v prosinci 1947 je organizace rozpuštěna.
Naštěstí pro vojáky jen na tři roky, do té doby, než se v roce 1950 začnou americké jednotky angažovat v korejské válce. A tak může v rámci USO přijet potěšit muže v uniformách i ta nejkrásnější z nejkrásnějších.
Blonďatý anděl, jehož fotografii má ve skříňce tehdy snad každý voják – božská Marilyn Monroe (1926–1962). Ta kvůli cestě do Soulu přeruší v roce 1954 líbánky s manželem Joem DiMaggiem (1914–1999) a nelituje. „Byla to ta nejlepší věc, která se mi kdy stala.
Nikdy nezapomenu na líbánky – s 45. divizí. Přijeďte se podívat do San Franciska,“ loučí se s vojáky po čtyřech únorových dnech se slzami v očích. Později se nechá slyšet, že tehdy v Koreji se poprvé „cítila jako hvězda“.
Kde je válka, tam je USO
USO dobře funguje i během dalších válek. Třeba té ve Vietnamu, kde zorganizuje téměř 5000 představení. Nadšeným vojákům se předvede třeba tvrďák John Wayne (1907–1979) nebo vnadná Jayne Mansfieldová (1933–1967).
Komik Steve Martin (*1945) pro ně vtipkuje během války v Zálivu (1990–1991), na základnu v Iráku dorazí v prosinci 2003 mezi jinými Bruce Willis (*1955).
Jeho kolega Robin Wiliams (1951–2014) ten samý rok pak baví svými vtipy o tehdejším prezidentovi Georgi W. Bushovi (*1946) vojáky na letišti v Bagdádu.
