Služebná nevěří svým očím. Ve své zástěrce najde vzácné perly! Ty prý dostala od vodníka z Křišťanovického rybníka. Zatímco ji zelený muž obdaroval, její paní potrestal. Jaké pověsti se vykládají o štědrovečerním dění u vodních ploch?
Vánoční čas je podle lidových vyprávění doslova nabitý magií. Ta způsobuje také zvláštní jevy u některých rybníků. Například se říká, že voda v Dlouhém rybníku u Lanškrouna se každé Vánoce mění ve víno.
Každý, kdo by si to chtěl ověřit, si však prý musí dát pozor na zlého vodníka, který rybník hlídá. Bohatství, či smrt pak podle lidového vyprávění může najít ten, kdo se na Štědrý den vydá ke Křišťanovickému rybníku na Vimpersku. Konec této výpravy údajně opět závisí na libovůli zdejšího vodníka…
Spravedlivá odplata
Dívka máchá prádlo v ledové vodě. V dálce slyší zvony, které zvou na mši. Už to do kostela nestihnu! Pomyslí si smutně. Vtom led zapraská a z vody se vynoří bílý kůň. Položí vylekané služce přední nohu na rameno a zeptá se: „Neslyšíš zvony?
Copak nevíš, že dnes nemáš pracovat?“ Dívka odvětí se slzami v očích: „Paní mi poručila vyprat prádlo.“ Kůň pokývá hlavou: „To vím, jinak by ses odsud živá nedostala.“ Sirotka tedy vodník změněný v koně propustí a navrch mu daruje šňůru překrásných perel.
Zato kupcovou z Vimperka, která dívku k vodě poslala, stihne krutý trest. Vodník ji v noci zardousí. Tato pověst zřejmě měla především varovat věřící, aby o Štědrém dnu nepracovali a neukládali to ani svým služebným. Nebo že by se přece u Křišťanovického rybníka dělo o Vánocích něco tajemného?
