Hmyz je považován za potravinu budoucnosti, která pomůže nasytit přelidněnou planetu. Vědkyně z Colorado State University a University of Wisconsin se zaměřily na zkoumání toho, zda nepředstavuje konzumace hmyzu pro člověka riziko. Závěry jejich studie svědčí o opaku!

Tiffany Weirová, docentka na Katedře potravinářství a lidské výživy na Colorado State University, a Valerie Stullová z University of Wisconsin jsou průkopnicemi ve výzkumu vlivu konzumace hmyzu, především cvrčků, na lidskou střevní mikroflóru.

Na základě výsledků svých předchozích výzkumů se v nejnovější studii, kterou publikovaly v dubnu 2023 v časopise Nature Food, zaměřily na to, zda je chitin, jenž tvoří hlavní složku kutikuly členovců, prospěšný střevnímu mikrobiomu lidí se syndromem dráždivého tračníku.

Ekologicky šetrný zdroj potravy

„Jedlý hmyz a hmyzí vláknina mohou být v americké kuchyni neobvyklé, ale jsou běžně konzumovány lidmi po celém světě, protože hmyz je součástí mnoha tradičních kuchyní,“ říká k tomu Stullová. A dodává:

„Navíc se mu nyní dostává pozornosti, jakožto ekologicky šetrnému a zároveň levnému zdroji živočišných bílkovin.“ Až 3 000 etnických skupin v 130 zemích světa pravidelně konzumuje hmyz, převážně sbíraný ve volné přírodě.

 

Výživná potravina

Krom větší šetrnosti k životnímu prostředí v porovnání s chovem tradičních hospodářských zvířat, je hmyz cenný i z výživového hlediska. „Hmyz je označován za dobrý zdroj bílkovin, ale vláknitá složka, chitin, se nenachází v jiných živočišných potravinách, a přitom obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin v něm může být vyšší než v mnoha rostlinných zdrojích,“ uvedla docentka Weirová.

Tyto mastné kyseliny se přitom v těle účastní mnoha důležitých procesů, regulují záněty, příznivě působí na srdce a podporují i zdraví mozku.

Jedná se navíc o esenciální živiny, což znamená, že si je lidské tělo není schopné samo vytvořit, a musí je proto získávat z potravy.

Blahodárný vliv na střevní mikroflóru

Z předchozí studie Weirové a Stullové vyplývá, že konzumace již 25 gramů prášku z mletých cvrčků denně má za následek zvýšení množství zdraví prospěšných bakterií v lidských střevech.

Lidské buňky dokonce obsahují enzymy, zvané chitinázy, které jsou schopné rozkládat chitin, jenž tak může být absorbován během procesu trávení. Chitin je přitom vedle celulózy nejrozšířenějším polysacharidem na Zemi.

Konzumace hmyzu tak má nejen potenciál pozitivně ovlivnit globální výzvy podvýživy či jakéhokoliv světového nedostatku potravin, ale rovněž snížit riziko onemocnění, neboť střevní mikrobiom má vliv na celkovou imunitu člověka.