Koncem 40. let minulého století vládne italské fotbalové lize AC Turín. Čtyři tituly v řadě už má v kapse a kráčí si pro pátý. Před sebou má poslední čtyři zápasy.
Ještě předtím si ovšem hráči odskočí do Portugalska, aby v jeho hlavním městě sehráli přátelské utkání s Benficou Lisabon. To je na programu 3. května 1949 a hned následující den se má tým vracet domů do Itálie.
Na palubu letounu Fiat G212CP tehdy nastoupí jednatřicet lidí – 18 hráčů, 6 klubových funkcionářů, 3 novináři a 4 členové posádky.
Tým snů
Do vzduchu se 4. května 1949 krátce před desátou hodinou dopolední vznese Grande Torino, tedy Velký Turín – fotbalové zlato, mužstvo, kterého se bojí celá Evropa, a tým, který tvoří kostru italské reprezentace.
AC Turín v ní má hned deset svých hráčů. Idolů, které ctí celá země. Let to od začátku není zrovna příjemný.
Co chvíli se ozvou nepříjemné turbulence a na náladě nikomu nepřidají ani zprávy, že nad Turínem se stahují mraky s mlhou, počáteční mrholení se mění v regulérní bouřku a do letadel se opírá silný jihozápadní vítr.
Mezipřistání v Barceloně proto přijde všem pasažérům tuze vhod. Je to naposledy, kdy se jejich nohy, ta velkovýrobna nádherných gólů, dotknou země.
Nečekaná překážka
Španělskou metropoli letadlo opustí ve 14:50. Relativní klid je v pilotní kabině ještě dvě hodiny. Pak už je mlha tak hustá, že by se dala krájet. Viditelnost je sotva 40 metrů. V 17:03 se stroj stočí doleva a připravuje se na přistání.
Silní boční vítr ho ovšem posune z osy sestupu, podle všeho se navíc porouchá výškoměr. Výsledkem toho je, že během klesání před pilotem z mlhy náhle vykoukne nečekaná překážka – bazilika Superga. Na jakoukoliv reakci je pozdě.
Letoun se čumákem zaryje do základů u zadní stěny baziliky a z pevného celku je náhle hromada trosek.
Konec jedné éry
Tak šílený náraz nemá šanci nikdo přežít. Všech jednatřicet lidí na palubě je mrtvých. Éra neporazitelné mužstva s býkem ve znaku je u konce. AC Turín právě našel svého přemožitele. Na poslední cestě přijde své idoly vyprovodit půl milionu lidí.
V očích mají slzy a v hlavách otázku, co bude dál. Ze tří zbylých hráčů klubu, kteří do Portugalska k přátelskému zápasu z nejrůznějších důvodů neodcestují, jde těžko postavit nový fotbalový gigant. Jenže k titulu chybí Turínu ještě čtyři zápasy.
Nakonec je odehraje s juniory. Ty ve vzájemném zápase nasadí i jeho soupeři. Na znamení solidarity. Jsou z toho čtyři vítězství a pátý titul v řadě. Slavit ovšem není co.
