Život každého člověka jednou končí. Na chvíli si však představme, že by nikdo nikdy nezemřel a lidé by na planetě stále jen přibývali. Kolik by jich tu už dnes bylo?
Přesně to samozřejmě nikdy nezjistíme.
Třeba v pravěku žádné sčítání lidu neprobíhalo a přesné údaje o počtu obyvatel jednotlivých států se objevují až kolem roku 1800. Předtím se lidé sčítali proto, aby mohly být od všech vybrány daně, na tyto údaje se však příliš spolehnout nedá.
Při pokusech o sečtení všech obyvatel v dějinách lidstva vychází tedy vědci z předpokládané porodnosti. Ta musela být před staletími rozhodně vyšší dnes, například okolo roku 0 se odhaduje na 80 porodů na 1000 obyvatel z rok (dnes je to průměrně 23).
Vzhledem k tomu, že mnoho lidí se tehdy nedožilo dospělosti, lidstvo by jinak nemělo šanci přežít.
Když jdou vědci z Texaské univerzity podobnou cestu až do doby okolo 200 000 let př. n. l., kdy se objevují první formy Hommo sapiens, docházejí k celkovému číslu okolo 117 miliard. Na každého živého tedy připadá 15 mrtvých!
Jak velký prostor by zabrali všichni lidé na Zemi?
Přestože všichni narození už na světě nejsou, často slýcháme, že planeta bude za chvíli přelidněná.
Populace roste a roste a za chvíli už se sem snad skoro nevejdeme…Ve skutečnosti to tak horké není – kdybychom se trochu uskromnili, místa tu zbude opravdu dost!
Kolik prostoru zabere jedna osoba, je samozřejmě relativní, tělesné proporce mohou být velmi různorodé. V průměru ale dejme tomu, že na jeden metr čtvereční by se nás vešlo pět. Každý bude mít tedy pro sebe plochu 0,2 m2.
V současnosti žije na světě zhruba 8 miliard lidí a v tomto těsném seskupení bychom tedy potřebovali 1,6 miliardy metrů čtverečních. To si můžeme představit jako čtverec o straně dlouhé 40 000 metrů, tedy 40 kilometrů.
Nezdá se to najednou nějak málo? Jinými slovy by se všichni lidé na světě vešli přibližně do Londýna (1 572 km²)!
A je víc mužů, nebo žen?
Jsou si muži a ženy v dnešním světě rovni? V mnohém ano,v mnohém ne. A neshoda platí i v jejich poměru ve světové populaci. Zástupců kterého pohlaví je více?
Přestože se obecně rodí více chlapců než dívek (u nás se uvádí 105 chlapců na 100 dívek), ženy se často dožívají vyššího věku. V České republice tedy ve výsledku žije více žen než mužů, stejně jako jinde v Evropě, i v naprosté většině zemí na světě.
Přesto je v celkovém počtu obyvatel na planetě více mužů! I když jen nepatrně, v nejnovějších statistikách najdete poměr 102 nebo 101:100. Čím to je dáno? Stále je tu několik hodně lidnatých zemí, kde se chlapců rodí výrazněji více než jinde.
Třeba v Číně za to může omezení porodnosti, zavedené v roce 1979. Rodiny mohou mít jen jedno dítě, a protože chlapci jsou populárnější, matka čekající dceru jde často na potrat.
Dnes už se však od zákonu upouští, protože převaha mužů nad ženami v mladší generaci už je nebezpečně velká (120:100). Muži se pak jednoduše nemají s kým oženit.
