Je řešení globálních problémů opravdu v rukách úzké skupiny lidí?

Scházejí se každý rok – ti nejvyšší z nejvyšších – a řeší aktuální světové dění. Říká se jim skupina Bilderberg a už několik desítek budí obavy. Co na schůzích řeší, že se veřejnost nesmí dozvědět, o čem jednají? Opravdu tahají za nitky světového dění?

Podle konspirátorů dohodli datum invaze do Iráku, stanovují cenu ropy nebo způsobili zhroucení světové ekonomiky, a mají prsty i v dalších záležitostech.

Třeba dosazování úspěšných politiků na jejich posty včetně bývalého prezidenta Spojených států Baracka Obamy nebo britského premiéra Tonyho Blaira. Je možné, aby hrstka lidí skutečně rozhodovala o zbytku světa?

Strach z budoucnosti

První schůzka proběhla už v roce 1954 v nizozemském hotelu Bilderberg nedaleko Arnhemu v Nizozemsku. Podle tohoto letoviska vznikl i samotný název skupiny.

Hlavními iniciátory byli nizozemský princ Bernhard nebo polský exilový politik Józef Retinger, kteří se obávali růstu antiamerikanismu v západní Evropě.

Navrhli tak setkání představitelů evropských zemí a Spojených států, při němž by se mělo vytvořit užší spojení mezi kulturami západní Evropy a Spojených států především v politické, hospodářské a obranné oblasti.

Seznam hostů byl vytvořen podle jasného zadání – dva účastníci z každé země, jeden konzervativec, druhý liberál. Této konference se účastnilo 50 delegátů z jedenácti zemí západní Evropy a jedenáct vyslanců ze Spojených států.

(Ne)vinné přednášky

Po první úspěšné konferenci se tak toto setkávání stalo každoročním pravidlem. Byl založen stálý řídicí výbor a na místě stálého tajemníka stanul sám Retinger. Oficiálně se mělo jednat o schůze plné vzdělávacích přednášek a pár neformálních rozhovorů.

Jenže podle konspiračních teorií se při těchto setkáních prý rozhoduje o osudu celého lidstva a každý z účastníků prý vždy dostává jasné pokyny, co má ve svém oboru a zemi prosazovat.

Nikdo neproklouzne

Každý rok v květnu se tak schází přibližně 120 nejvýznamnějších osobností planety, především ze Severní Ameriky a západní a střední Evropy.

Místa setkání se neustále mění, většinou se však jedná o pečlivě vybraný a přísně střežený hotel, který je obklopen policisty a bezpečnostními pracovníky, aby se nikdo nemohl dostat dovnitř, a to vše platí daňoví poplatníci.

Novináři nemají přístup do okruhu pěti set metrů od hotelu a místní obyvatelé potřebují pro vstup do své vlastní čtvrti povolení. Pozoruhodné je ovšem to, že tato soukromá jednání si politici nechávají platit svými parlamenty.

Pouze pozvaní

A kdo se tedy dnes vlastně schůzek zúčastňuje? To určuje řídicí výbor a každý rok se seznam pozvaných obměňuje. Ovšem vždy se jedná o nejmocnější vůdce evropských a severoamerických zemí, a to jak v rovině politické, tak i ekonomické.

Nechybějí ani členové královských rodin, představitelé Evropského parlamentu či zástupci bankovního sektoru včetně takových institucí, jako jsou Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond.

Není bez zajímavosti, že se setkání účastní i šéfové hlavních světových médií, jako je Washington Post, The New York Times, Time, Newsweek, Economist nebo Wall Street Journal.

Zřejmě proto se málokdy dostanou informace k veřejnosti. Mezi spřátelené firmy, které zásobují konference finančními dary, patří například společnosti IBM, Xerox, Shell nebo Google.

Zástupci české elity

Během doby působení skupiny bylo přizváno i pět českých zástupců.

Jako první se zúčastnil v roce 1998 Karel Kovanda, který byl eahdy vyslancem České republiky při OSN a vedl i přístupová jednání k NATO, o rok později pak Michael Žantovský, jenž byl tehdy předsedou výboru pro zahraniční vztahy, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky a v minulosti zastával také post tiskového mluvčího a poradce prezidenta Václava Havla.

V roce 2001 Českou republiku zastupoval politolog a ředitel New York University v Praze Jiří Pehe a v roce 2008 ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Zatím posledním pozvaným byl v roce 2013 ministr průmyslu a obchodu a tehdejší kandidát na prezidenta Vladimír Dlouhý.

Co se děje za zavřenými dveřmi?

Neustále se spekuluje o tom, co na třídenních konferencích nejmocnější muži a ženy planety řeší. Významný kanadský investigativní novinář litevského původu Daniel Estulin, který se o klub Bilderberg dlouhodobě zajímá, má jasno.

„Ovládají média, politiku, farmaceutické korporace. Ovládají politické strany, které kontrolují vlády. Chtějí zavést jednotnou vládu s jednotným globálním trhem a Světovou bankou, používající jednotnou světovou měnu.

Jen jedno neovládají – počet lidí na naší planetě. A právě to chtějí změnit.“

Přemnožená planeta

Podle něj jde skupině hlavně o snížení populace na světě. A elity k tomu mají používat mnoho nástrojů. Jednou z nich mají být například chemikálie, které jsou přidávány do potravin a nápojů s cílem úmyslně oslabovat imunitní systém.

Stejně tak se objevilo několik názorů, že skupina stojí i za fluorizovanou vodou, která podle konspirátorů ve větším množství může způsobovat neplodnost.

Nemoci jako nástroj

Již v roce 2009 se k Estulinovi přidávali další lidé, kteří tvrdili, že nejefektivnějším nástrojem, který Bilderberg využívá, jsou uměle vyvinuté nemoci. Nejprve se jednalo o HIV, ale nejvíce se v té době propírala ptačí a prasečí chřipka. Mutace H1N1 podle odhadů zabila kolem 580 000 lidí.

Britský radikální aktivista David Icke byl už v té době přesvědčen, že tato mutace byla vyvinuta v laboratořích, aby snížila lidskou populaci, jelikož virus obsahoval geny prasečí, ptačí a lidské chřipky, tedy kombinaci do té doby zcela neznámou.

Icke tvrdil, že jej vynalezli američtí vědci, kteří zrekonstruovali a vylepšili chřipkový virus, jenž v roce 1918 zabil miliony lidí a dodnes je znám jako španělská chřipka.

Vražedné očkování

Konspirační teoretici Alex Jones a Rima E. Laibowová jsou přesvědčení, že se skupina snaží řadu let zotročit svět prostřednictvím „lékařské tyranie“ a „vylidnit lidstvo“, a to až o 90 %, pomocí sterilizačních vakcín.

K tomuto účelu má využívat Organizaci spojených národů a také Světovou zdravotnickou organizaci. Tato teorie rapidně zesílila kvůli probíhající celosvětové pandemii koronaviru a očkování s tím spojeným.

Podle konspiračních teoretiků může vakcína zabíjet, ale i vyvolat neplodnost výrazné části lidské populace.

Málo nerostného bohatství

A důvody, proč by mělo ke snížení počtu obyvatel dojít? Podle některých jsou hlavním důvodem omezené přírodní zdroje, které zkrátka pro všechny lidi nemohou vystačit.

Jiní konspirátoři se zase domnívají, že menšímu množství lidí se bude lépe rozkazovat a budou lépe ovladatelní. Cílem totiž není nic menšího než kompletní ovládnutí světa.

Předzvěst Evropské unie

O nadvládě hovoří konspirační teorie i v souvislosti s Evropskou unií.

Už v roce 1955, tedy poměrně krátce po druhé světové válce, ale hlavně v době sílícího potenciálu Sovětského svazu, klub plánoval sjednotit jednotlivé země Evropy pod jeden celek a se společnou měnou.

Paradoxně k tomu došlo o dva roky dříve, než se začaly oficiálně tvořit základy Evropského hospodářského společenství. Zásadní roli hrál Bilderberg i při vytváření společné evropské měny.

Konspirátoři však mají naprosto jasno – skupina Bilderberg má zacházet ještě dál a chce spojit celý svět pod jedinou vládou. K Evropské unii má přibýt ještě Severoamerická nebo Asijská unie.

Cesta na vrchol

Zdá se to až zarážející, ale je faktem, že pozvání do té doby relativně neznámých politiků po setkání Bilderbergu záhy nastartuje jejich kariéru.

Například v roce 1991 se konference účastnil tehdejší guvernér Arkansasu Bill Clinton a v dalším roce se stal prezidentem Spojených států amerických.

Stejně tak v roce 1993 byl na schůzce přítomen tehdejší opoziční stínový ministr Tony Blair a velmi brzy stanul na pozici britského premiéra.

Do čela Evropské unie se dostal také málo známý Herman van Rompuy, který se schůzky zúčastnil v roce 2009, a ještě tentýž rok byl zvolen prvním stálým předsedou Evropské rady, tedy jakýmsi europrezidentem.

Ovládnutí každého segmentu

O tom, že má skupina opravdu dlouhé prsty, není podle konspirátorů sporu. Angažovala se i v sedmdesátých letech, když ve Spojených státech vypukla tzv. ropná krize. Není náhodou, že zasedání skupiny proběhlo pět měsíců předtím, než cena ropy narostla.

Podle uniklých zápisů byl na jednání schválen čtyřistaprocentní nárůst cen ropy a také vytvořen plán, jak zvládnout brzy vytvořenou záplavu petrodolarů.

Navíc v té době se zúčastnili jednání i generální ředitele společností Shell, British Petroleon nebo Exxon. A proč k jednání o ropě vůbec došlo?

V době krize totiž Spojené státy, Japonsko a celá západní Evropa dohromady spotřebovaly přes polovinu světově vytěžené ropy.

Rádoby otevřenost

Kvůli neustálým spekulacím dochází poslední dobou k proměně skupiny. Jedním z rysů proměny jsou i vlastní webové stránky, kde se nachází jména téměř všech pozvaných účastníků.

Obsah jednání však zůstává i nadále tajný, ale zveřejňují se alespoň tematické okruhy, o kterých se účastníci radí. Jejich pozice se zdá být již natolik silná, že se členové ani nemusejí nijak skrývat.