Většina věcí z našeho každodenního života tu není jen tak náhodou. Někdo je vymyslel! Jenže pak se stal jejich vynález známějším, než jsou oni sami… Jak to napravit? Pojďme si tyto chytré hlavy připomenout!
Kdo vynalezl třeba žárovku, vědí všichni. Co když se ale zeptáme, díky komu máme stěrače v autě nebo počítačovou myš? A komu vděčme za jídla v konzervách, která se nezkazí ani za několik měsíců nebo let?
Navěky čerstvé
Kdo: Peter Durand
Vynález: PLECHOVKA
Během Napoleonských válek jsou vojáci dlouho v terénu a zásoby, které mají s sebou, tak často jedí zkažené. Když už toho sám Napoleon Bonaparte (1769-1821) má po krk, rozhodne se problém vyřešit jednou pro vždy.
„Odměnu dostane ten, kdo vymyslí způsob dlouhodobého uchování potravin!“ vyhlašuje v roce 1795 a soutěž vyhrává pařížský kuchař Nicolas Appert (1749-1841).
Vynalezne speciální skleněné nádoby, které se nejprve pevně uzavřou a poté projdou tepelnou sterilizací.
Vše funguje a Appert prý úspěšně sterilizuje i celou ovci! Ovšem sklenice jsou na cesty přeci jen trochu těžké a snadno se rozbijí.
Proto se Appertovou metodou inspiruje Angličan Peter Durand (1766-1822), pouze změní materiál, a v roce 1810 vyrobí vzduchotěsné nádoby z plechu!
První konzervy jsou pocínované a velmi tuhé a víčko se musí rozstříhat nebo rozřezat ostrým nožem. Až v roce 1855 je patentován otvírák.
Nevidím na cestu!
Kdo: Mary Andersonová
Vynález: STĚRAČE
Je nevlídný zimní den roku 1903 a americká realitní makléřka Mary Andersonová (1866-1953) přijela na obchodní schůzku do New Yorku. Protože hustě sněží, sveze se tramvají, ovšem po cestě má silné obavy, že na obchodní jednání nepřijede včas.
Řidič totiž každou chvilku zastavuje a vystupuje ven, aby očistil sníh a kapky vody z předního skla…
Řešení prý Mary bleskne hlavou téměř okamžitě a po návratu domů do Alabamy se pustí do realizace. První prototypem je obyčejná gumová stěrka připevněná k drátu, který se dá škvírou provléct dovnitř vozu a ovládat tak i za jízdy.
Vynález však úspěch nemá. Bohužel jsme v době, kdy je automobilový průmysl teprve v plenkách a firmy vidí stěrače jako zbytečnou neprodejnou věc.
Počkat si tedy musí až do roku 1922, když první stěrač dostane už ve výrobě model značky Cadillac.
Buďte ve střehu
Autor: Garrett Morgan
Vynálezy: PLYNOVÁ MASKA, TŘÍBAREVNÝ SEMAFOR
Co může mít společného plynová maska s dopravní signalizací? O jejich vznik se zasloužil stejný člověk, Američan s africkými kořeny Garrett Morgan (1877–1963).
Opravář šicích strojů z Clevelandu nejprve vynalezne třeba entlovací steh či přípravek na narovnávání vlasů. Okolo roku 1912 už ale pozoruje hasiče, kteří se u požáru vždy ošklivě nadýchají kouře, a vymyslí pro ně jakousi ochrannou kapuci přes obličej.
Součástí je i houbička, která filtruje kouř, a zařízení trubek pro přívod čerstvého vzduchu. Právě toto Morganovo „dýchací zařízení“ se stane prototypem plynových masek používaných během první světové války.
Ani po válce Morgan neusíná na vavřínech. Když je v roce 1922 na křižovatce svědkem nehody mezi autem a koňským povozem, přemýšlí, jak podobným situacím zabránit. Tehdejší ručně ovládané semafory mají dva pokyny – „stůj“ nebo „jeď“.
Řidiči ale často nezareagují však a nehodě už nezabrání. Morgan tedy vymyslí třetí signál – „připravit se“, dnešní žluté či oranžové světlo!
Ani krok!
Kdo: Joseph Glidden
Vynález: OSTNATÝ DRÁT
„Chtělo by to nějak oplotit pozemky, aby se nám dobytek neztrácel,“ přemlouvá v roce 1874 Lucinda Gliddenová (1850-1895) z amerického státu Illinois svého manžela Josepha (1813-1906) tak dlouho, než se dá do práce.
Namísto nářadí si vezme starý kávový mlýnek, na kterém se mu podaří pravidelně zohýbat pevný drát. Naštípáním pak vytvoří ostny, které navleče postupně na dva rovné dráty a zafixuje. Hotovo, výsledek je trefa do černého!
Nejenže se ostnatý drát postará o ochranu Gliddenových stád, ale také se skvěle hodí pro sériovou výrobu. Což se rozhodně nedá říct o jiných nápadech, s nimiž přicházeli vynálezci před ním (drát s ozubenými kolečky či hřebíky zapíchané v dřevěném plotu).
Když Glidden konečně vyhraje spor o prvenství, do konce života je velmi bohatým mužem! Ostnatý drát má však smutnější osud. Protože se osvědčí nejen pro dobytek, ale i pro lidi, stane se z něj symbol koncentračních táborů.
Krabička s ocasem
Kdo: Douglas Engelbart
Vynález: POČÍTAČOVÁ MYŠ
Nadšené publikum aplauduje ve stoje. Ne, nejsme na koncertě ani v divadle, ale na technické konferenci v San Francisku.
Douglas Carl Engelbart (1925-2013) a jeho kolegové ze Stanfordského výzkumného institutu právě představili zařízení zvané X-Y Position Indicator for a Display System, určené ke snadnému ovládání počítače.
A to je teprve prosinec 1968 a do masového rozšíření osobních počítačů máme ještě opravdu daleko.
Své futuristické zařízené však Engelbart navrhuje už na počátku 60. let a v roce 1964 sestavuje první dřevěnou krabičku s kolečkem, která převádí pohyb na posun kurzoru na obrazovce. Na horní straně je červené tlačítko a ze zadní části vychází kabel. „Vypadá jako myš,“ poznamená kdosi v laboratoři… a už to tak zůstane!
Modernější podobu získá myš v roce 1974, kdy ji Švýcar Jean-Daniel Nicoud (*1938) změní v plastovou polokouli s kolečkem a několika tlačítky.
Cihla na volání
Kdo: Martin Cooper
Vynález: MOBILNÍ TELEFON
Co když si budeme potřebovat nutně zatelefonovat z místa, kde není pevná stanice? O tom přemýšlí Američan Martin Cooper (*1928) a zároveň si fascinovaně prohlíží komiks Dick Tracy, který vychází už od roku 1931 v deníku Detroit Mirror.
Policejní detektiv tu nosí na ruce jakési náramkové hodinky, které mu slouží ke komunikaci, kamkoliv se pohne.
Přístroj tak malých rozměrů Cooper v té době sestavit nedokáže. Přesvědčí ale vedení komunikační společnosti Motorola, aby ho podpořili ve vývoji 25 cm dlouhého zařízení s anténou, které umožní telefonování za pomoci rádiových vln.
Jmenuje se Motorola DynaTAC 8000x, váží téměř kilogram a dostane přezdívku cihla.
První hovor s mobilním telefonem v historii proběhne 3. dubna 1973. Martin Cooper se postaví doprostřed 6. Avenue v New Yorku a zavolá kolegovi Joelu Engelovi do Bellových laboratoří.
Než se pak mobily dostanou k běžným uživatelům, je třeba zmenšit nejen rozměry, ale i cenu. První model totiž tehdy stojí 4 000 dolarů (asi 87 000 Kč).
